Vědci našli bakterie, které za běžných podmínek žerou plasty

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Země má velký problém s plastem. Umělé hmoty pronikají do všech míst planety a zbavit se jich je těžké. Vědci už desítky let hledají řešení, kterým by se podle řady z nich mohly stát bakterie, jež se umí plasty živit.

Několik druhů se už povedlo objevit, ale všechny měly slabinu: dokázaly umělou hmotu požírat jen při teplotách nad třicet stupňů Celsia, což znamená, že se jim musí pro jejich práci „přitápět“. Celý proces je tak drahý, a hlavně není uhlíkově neutrální. 

Řešením by mohly být bakterie, které se plastem živí, ale přitom žijí v mnohem nižších teplotách. Až doposud neměli vědci štěstí, ale zdá se, že na jaře roku 2023 se to změnilo. Skupina expertů ze Švýcarska totiž oznámila, že přesně takové mikroorganismy se povedlo najít. A to rovnou na dvou místech: ve vysokých nadmořských výškách v Alpách přímo ve Švýcarsku a pak ještě v polárních oblastech.

Recyklace pomocí enzymů

„Prokázali jsme, že nové mikrobiální druhy nalezené v alpských a arktických půdách dokázaly rozkládat biologicky rozložitelné plasty při teplotě patnáct stupňů Celsia,“ konstatoval hlavní autor studie Joel Rüthi. „Tyto organismy by mohly přispět ke snížení dopadů lidstva na životní prostředí, protože umí pomocí svých enzymů recyklovat plasty.“

Rüthi a jeho kolegové odebrali vzorky devatenácti kmenů bakterií a patnácti kmenů hub, které se vyskytují na místech, kde jsou uložené plasty v Grónsku, na Špicberkách a ve Švýcarsku.

Většina plastových odpadků ze Špicberk byla nasbírána během projektu Swiss Arctic Project 2018, v rámci něhož studenti prováděli terénní práce, aby se na vlastní oči přesvědčili o dopadech klimatických změn. Hlína ze Švýcarska zase pocházela z vrcholu Muot da Barba Peider (2 979 metrů nad mořem) a z údolí Val Lavirun, obojí v kantonu Graubünden.

Překvapivé výsledky

Badatelé následně otestovali, jestli by jednotlivé kmeny bakterií nedokázaly rozkládat sterilní vzorky biologicky nerozložitelného polyethylenu (PE) a biologicky rozložitelného polyesteru a polyuretanu (PUR) a také dvě komerčně dostupné biologicky rozložitelné směsi polybutylen adipát tereftalátu (PBAT) a kyseliny polymléčné (PLA).

Ukázalo se, že žádný z kmenů nebyl schopen rozložit PE, a to ani po 126 dnech. Ale 56 procent druhů bylo schopných při teplotě 15 stupňů trávit PUR a skoro půlka mikroorganismů dokázala rozkládat směsi plastů PBAT a PLA. 

„Hodně nás překvapilo, že jsme zjistili, že velká část testovaných kmenů je schopna rozkládat alespoň jeden z testovaných plastů,“ podotkl Rüthi. Nejlépe si v tom podle něj vedly dva druhy hub z rodů Neodevriesia a Lachnellula, jež dokázaly rozložit všechny testované plasty kromě PE. 

Hledání ideálního nastavení

Vzhledem k tomu, že plasty jsou na světě teprve od 50. let 20. století, schopnost rozkládat je nemohla být součástí přírodního výběru, díky němuž tyto mikroorganismy přežily. 

„Víme, že mikrobi produkují širokou škálu enzymů rozkládajících polymery, které se podílejí na rozkladu buněčných stěn rostlin. Často se uvádí, že zejména rostlinné patogenní houby biologicky rozkládají polyestery,“ vysvětlují autoři výzkumu. Podle nich je to možné díky tomu, že z hlediska chemie jsou si rostlinné a plastové molekuly dost podobné, a některé enzymy proto dokáží rozložit i umělé hmoty.

Rüthiho tým testoval mikroorganismy jen při teplotě patnácti stupňů, takže zatím neví, jestli je to pro ně optimální teplota, nebo jsou výkonnější při jiné. 

„Víme však, že většina testovaných kmenů může dobře růst při teplotách mezi čtyřmi a dvaceti stupni Celsia, přičemž optimum je kolem patnácti stupňů,“ doplnil Frey. „Další velkou výzvou bude identifikace enzymů rozkládajících plasty, které mikrobiální kmeny produkují, a optimalizace procesu pro získání velkého množství proteinů. Kromě toho může být zapotřebí další modifikace enzymů, aby se optimalizovaly vlastnosti, jako je stabilita bílkovin.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...