Nejnovější studie kanadských vědců dokázala změnit krevní skupinu A na skupinu 0. Pokud se podaří přivést tento výzkum do praxe, znamenalo by to velkou výhodu pro transfuze. Nulu totiž může dostat jakýkoli příjemce.
Ke změně krevní skupiny kanadští vědci z Univerzity Britské Kolumbie využili enzymy, které produkuje bakterie žijící v lidském střevě. Novou metodu popsali v časopise Nature Microbiology.
Jedno ze základních dělení typů krve říká, že existují krevní skupiny skupiny A, B, 0 a AB. Právě toto rozdělení je zásadní pro úspěšnost krevní transfuze. Například lidé s krevní skupinou B nemohou přijmout krev od lidí se skupinou A, protože jejich imunitní systém by cizí krvinky zničil. Jediným univerzálním dárcem jsou lidé se skupinou 0, která je využitelná u všech, jinak je možné přijímat pouze krev „vlastní“ skupiny.
To dělá ze skupiny 0 velmi cennou záležitost, která se využívá při dárcovství. Jenže jí není dostatek. Přitom rozdíl mezi 0 a „áčkem“ je minimální, spočívá v jediné nenápadné molekule na povrchu červených krvinek. „Je to taková řádka cukerných zbytků a ten úplně poslední rozhoduje o tom, jestli to bude áčko nebo béčko. A pokud ten poslední chybí, tak je to nulka,“ vysvětluje primář Transfuzního oddělení z Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek.
Zázračná bakterie
To znamená, že kdyby se tato část řetězce dala odstranit, z krvinky by se stala 0. A právě z toho vyšli vědci z Univerzity Britské Kolumbie. Zjistili totiž, že podobné cukry dokáže pomocí svých enzymů rozkládat jedna z bakterií (Flavonifractor plautii) žijících v lidském střevě. „Takže celý trik přeměny krevní skupiny v tomto případě je, že velmi specifickým způsobem odstřihnou konečný cukr áčka a tím se z toho stane nulka,“ popisuje primář Turek.
Kanaďané nejsou první, kdo se o něco podobného pokouší. Už dřív to vědci zkoušeli třeba pomocí látek izolovaných z kávovníku. „Byly izolovány enzymy z různých zdrojů, které jsou schopné tuto reakci provést. Nicméně bylo potřeba obrovské množství toho enzymu anebo bylo potřeba specifické prostředí, které zase může poškodit krevní buňky,“ vysvětluje vedoucí laboratoře nádorové imunologie z Mikrobiologického ústavu Akademie věd Marek Kovář.
Přestože práce vyšla v prestižním časopise Nature Microbiology, čeští odborníci jsou zatím opatrní v odhadech, jestli se ji z laboratoře podaří převést do praxe. K tomu chybí ještě roky ověřování – potenciál je ale obrovský.
