Vědci chtějí zachránit ohrožené tchoře klonováním. První samička je připravená k množení

Vědci poprvé dotáhli klonování tak daleko, že se pomocí něj pokusí zahránit celý ohrožený živočišný druh. Hlavní roli v tomto experimentu hraje samička tchoře černonohého jménem Elizabeth Ann.

Minulý měsíc uspořádali zaměstnanci ochranářského střediska poblíž Fort Collins v Coloradu neobvyklou narozeninovou oslavu. Dominoval jí dvoupatrový dort z mršin myší, mletého masa a granulí. Makabrózní pamlsek byl darem pro samici tchoře černonohého, která se jmenuje Elizabeth Ann. Oslavila své první narozeniny a tedy pohlavní dospělost - důvodem k oslavě je, že jde o klon, který může zachránit celý svůj vymírající druh.

Vědci Elizabeth Ann naklonovali z buněk samice tchoře, která uhynula před 35 lety. Letos na jaře, pokud vše půjde podle plánu, se Elizabeth Ann spáří s pečlivě vybraným samcem - cílem je, aby „nová krev“ obohatila genetickou rozmanitost druhu, který je ohrožený tím, že už má příliš málo zástupců.

Když se tito tchoři mezi sebou kříží, téměř vždy jsou to blízcí příbuzní, takže jejich potomci bývají geneticky defektní. Klon by to mohl změnit - pokud se mu narodí zdravá mláďata, bude to poprvé, kdy se ochráncům zvířat podařilo zapojit klonování do snahy o záchranu druhu před vyhynutím.

Naklonovaná tchoří samice
Zdroj: Revive and Rescue

Pokud by se to povedlo, mohl by se tento případ stát precedentem pro další druhy, kterým už chybí dostatečné množství živých zvířat pro vytvoření zdravé populace - mohli by to být třeba nosorožci. Experiment je ale současně kontroverzní, protože by podle ekologů mohl odvést pozornost od ochrany ekosystémů jen k záchraně několika zvířat - což by ve skutečnosti ničemu příliš nepomohlo.

„Všechno kolem Elizabeth Ann je mnohem větší než jenom ta věda, která za tím stojí, a je to dokonce mnohem důležitější než záchrana tchořů,“ uvedl pro odborný časopis Science vedoucí projektu Ben Novak. „Jde totiž o to, jestli se moderní biotechnologie mohou stát součástí hlavního proudu ochrany přírody.“

Tchoři na vymření

Tchoř černonohý je štíhlý, asi půl metru dlouhý predátor, který v minulosti žil na rozsáhlých územích amerických Velkých plání. Jeho hlavní kořist tvořili psouni, které ale dokázal využívat ještě jinak - obýval nory zvířat, které ulovil.

Jenže v sedmdesátých letech dvacátého století se psouni stali terčem lidské nenávisti: škodili farmářům i chovatelům dobytka, takže jejich nory byly masivně ničeny a jejich populace redukována. A to mělo dramatický dopad i na tchoře - už roku 1973 se stali jedním z prvních druhů, které byly označeny za chráněné podle nového amerického zákona o ohrožených druzích.

Roku 1985 přežívalo v jediné známé lokalitě ve státě Wyoming ve volné přírodě pouhých 31 jedinců. Nakonec bylo zbývajících 18 volně žijících zvířat v roce 1987 odchyceno a od té doby jsou tito tchoři už chováni v zajetí.

Dospělý tchoř černonohý
Zdroj: Wikimedia Commons

Tam se dařilo zvířata množit, takže na konci dvacátého století začali ekologové vypouštět první kusy zpátky do přírody - ale jen do národních parků nebo na chráněná území. Díky tomu dnes v americké přírodě žije několik stovek těchto zvířat.

Klony přichází

Časopis Science tvrdí, že toto úspěšné klonování využité při záchraně tchořů nepochybně přitáhne pozornost a možná i finanční prostředky k dalším podobným snahám u jiných ohrožených druhů. Zopakovat to ale bude obtížné: zejména proto, že druhy, které by mohly mít z klonování prospěch, musí splňovat řadu kritérií.

Musí být například zachován kvalitní genetický materiál, klonovaný jedinec navíc nesmí být příbuzný žijících zvířat. A projekt nesmí být izolovaný - jeho součástí musí být také příprava infrastruktury a fungujícícho prostředí pro takto namnožená zvířata.

Další překážkou je, že u některých druhů se tato technologie osvědčila lépe než u jiných a „nikdo neví proč“, uvedla Barbara Durrantová ze zoologické zahrady v San Diegu, která je specialistkou na záchranu ohrožených druhů. Aby se zvýšila šance na úspěch, musí vědci často vyvinout jedinečný přístup pro každý jednotlivý druh a vlastně i pro každé jedno zvíře.

Koně a nosorožci

Přesto probíhají snahy o klonování nejméně dvou dalších ohrožených druhů. Jedním z nich je kůň Převalského - už roku 2020 vědci vytvořili Kurta, klon koně Převalského, jehož buňky byly zmrazeny před čtyřiceti lety. Přestože se narodil o několik měsíců dříve než Elizabeth Ann, musí ještě dospět, než bude připraven k rozmnožování. Na jaře roku 2023 by se ke Kurtovi mohli připojit klonovaní sourozenci.

Aliance pro divokou přírodu v Zoo San Diego je také v předběžné fázi pokusu o naklonování nosorožce bílého severního, nejohroženějšího z několika poddruhů nosorožců. Zbývají už jen dva žijící severní bílí nosorožci a ani jeden z nich není schopen rodit. Jako první krok vědci pracují na technikách, které umožní včlenit genom severního bílého nosorožce do vaječných buněk blízkého příbuzného, jižního bílého nosorožce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...