V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.

„Šlo o unikátní výzkum, který neprobíhal v laboratoři, ale v podmínkách skutečného toku. Jedná se o reálný scénář relevantní pro významnou skupinu našich toků, které jsou ovlivněny tímto typem znečištění. Pro volně žijící populace ryb je klíčové jejich úspěšné přirozené rozmnožování a tato úspěšnost může být právě tímto druhem znečištění ohrožena,“ uvedl Roman Grabic z Laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod JU.

Kromě něj na projektu pracovala i jeho kolegyně Kateřina Grabicová. Dále tým tvořili zástupci americké Baylor University.

Světová zdravotnická organizace zaznamenala od pandemie covidu-19 nárůst spotřeby psychoaktivních léčiv. Vzhledem k tomu roste i jejich přítomnost ve vyčištěné odpadní vodě a následně i v přírodě.

Chemie může poškodit mláďata

Některá psychoaktivní léčiva nesmí užívat těhotné ženy kvůli jejich schopnosti pronikat přes placentární bariéru matky do vyvíjejícího se plodu, což může ovlivňovat jeho vývoj. Mozek ryb má řadu receptorů a enzymů společných s lidským mozkem, což znamená, že v důsledku akumulace psychoaktivních léčiv v průběhu raného vývoje jedince může být ohrožen jeho správný vývoj.

„Použili jsme speciální plovoucí aparáty pro inkubaci jiker, které jsme v počtu několika kusů umístili přímo do toku nad a pod odtok vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod. Do aparátů jsme umístili jikry pstruha obecného a pak v průběhu inkubace a následného vývoje pravidelně zjišťovali mortalitu a odebírali vzorky pro analýzy rychlosti vývoje a obsahu sledovaných psychoaktivních látek v raných vývojových stadiích,“ uvedla Grabicová.

Současně vědci sledovali výskyt cizorodých látek i v říční vodě. „Po rozplavání plůdku jsme ho vysadili do toku a následně jej dále sledovali pomocí odlovů elektrickým agregátem. Na konci experimentu jsme analyzovali i poměr pohlaví v rámci kontrolní a exponované skupiny,“ dodala.

Podle autorů jejich výzkum otevírá klíčovou otázku: jak mohou chemické látky ovlivňovat vývoj ryb, jejich chování a dlouhodobý zdravotní stav populace? Výzkumníci poznamenávají, že smyslem výzkumu není stigmatizovat psychoaktivní léčiva, ale poskytnout údaje, které mohou podpořit vývoj ekologicky šetrnějších forem léčiv, správnou likvidaci nepoužívaných léků, vést k inovacím pro udržitelnější zdravotní péči a podpořit zdravé sladkovodní ekosystémy a rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...