V poušti Atacama se našlo pohřebiště ptakoještěrů. Kosti jsou dokonale zachovalé

Vědci v Chile oznámili, že našli ojedinělou lokalitu se skvěle zachovalými kostmi pravěkých létajících tvorů, kteří se před více než 100 miliony lety pohybovali nad andskou pouští Atacama.

Paleontologům netrvalo dlouho zjisit, že ostatky patří pterosaurům, kteří žili po boku dinosaurů, měli dlouhé rozpětí křídel a živili se organismy, které si vyfiltrovali z vody – podobně jako dnešní plameňáci.

Skupina vědců vedená Jhonatanem Alarconem, badatelem z chilské univerzity, pátrala po ptakoještěrech na Atacamě již několik let, ale tento objev překonal veškerá očekávání.

„Má to celosvětový význam, protože podobné nálezy jsou poměrně vzácné,“ uvedl pro agenturu Reuters Alarcon. Prakticky všude na světě se totiž pozůstatky pterosaurů nacházejí izolované, ale tady jich bylo celé pohřebiště – zjevně celá jejich kolonie.

Objev tohoto vzácného pohřebiště umožní vědcům studovat i zvyky a ekologii pterosaurů, nejen jejich anatomii, řekl paleontolog. „Mohli bychom určit, jak byly skupiny těchto zvířat složeny, jestli vychovávaly svá mláďata, nebo ne,“ dodal. 

Nahrávám video

Dokonalý nález

Dalším nečekaným překvapením bylo, jak dobře zachovalé byly objevené kosti. „Většina nalezených kostí pterosaurů bývá rozbitá nebo rozmačkaná,“ popsal David Rubilar, vedoucí paleontologického oddělení chilského Národního historického muzea. „Ale z této lokality se podařilo získat nádherně zachovalé trojrozměrné kosti.“ To vědcům dobře pomůže lépe pochopit anatomii pterosaurů.

Nález je vzdálen 65 kilometrů od jiné lokality, kde byly už dříve objeveny jiné pozůstatky pterosaurů. Tento objev podporuje hypotézu vědců, že pterosauři byli kdysi v severním Chile velmi rozšířeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...