V Pompejích našli skvěle zachovalé ostatky. Patřily muži, který se stal z otroka boháčem

Na pohřebišti starověkého italského města Pompeje se našly částečně mumifikované ostatky, které jsou podle vedení tamního archeologického parku jedny z nejzachovalejších v lokalitě. Informovala o tom agentura ANSA. Podle ní může objev přinést nové poznatky o kultuře i pohřebních rituálech ve městě, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv.

Ostatky asi šedesátiletého muže našli archeologové v hrobce pocházející z posledních desetiletí před erupcí sopky. Podle dosavadních zjištění se v té době dospělí obvykle nepohřbívali, prováděly se kremace. Nález je unikátní i proto, že na hrobce byl nápis v řečtině, který zmiňuje divadelní představení ve starověkých Pompejích. Podle agentury Reuters jde o první přímý důkaz, že se v Římany ovládnutých Pompejích hrálo divadlo v latině i řečtině. 

V hrobce byl pochován muž jménem Marcus Venerius Secundio, který podle záznamů z archivů býval otrokem a posléze se z otroctví vykoupil. Jeho impozantní hrobku považují  archeologové za důkaz, že zřejmě dosáhl i významného společenského postavení.

Objev je také dokladem toho, že v Římě byl možný i velmi radikální přesun na společenském žebříčku, kdy se na vrchol mohl dostat i schopný jedinec z těch nejnižších sociálních pater.

Venerius zemřel ve věku 60 let, kdy se průměrná délka života pohybovala kolem 45 let. Zachování jeho vlasů, chrupavky ucha a kostí představuje podle vědců malý biologický zázrak. 

„Pompeje nepřestávají překvapovat“

„Pompeje nás nepřestávají překvapovat, je to pýcha Itálie,“ citovala ANSA italského ministra kultury Daria Franceschiniho. Ředitel pompejského archeologického parku Gabriel Zuchtriegel i španělský archeolog Llorenç Alapont si od nového nálezu hodně slibují.

„Jde opravdu o výjimečný nález kvůli informacím, které nám může poskytnout. Svým způsobem může i změnit naše poznatky o pravidlech pohřbívání v římské říši,“ domnívá se Alapont.

Pohřebiště na okraji Pompejí není v současné době přístupné veřejnosti. Tamní radnice ale hledá způsob, jak jej v budoucnu turistům otevřít.

Příběh města zničeného vulkánem

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...