V Milovicích začaly hnízdit vlhy pestré. Čeští papoušci využívají změn klimatu

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vlhy pestré podle ornitologů donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V milovické rezervaci ornitologové vlhy zpozorovali poprvé v roce 2017, letos ale výrazně častěji. „Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Jirků.

Pestrobarevný návštěvník

V České republice bylo hnízdění tohoto jasně rozeznatelného ptáka poprvé prokázáno teprve roku 1954, a to u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí vlhy na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde se až donedávna objevovaly jen zcela výjimečně. Od začátku jednadvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků. Zatímco ještě v letech 1985 až 1989 u nás sídlilo maximálně 10 párů, v letech 2001 až 2003 už to bylo 33 až 90 párů a v roce 2005 dokonce již kolem 180 párů.

Jejich potravou je jen hmyz, který dokáží obratně lovit za letu, podobně jako vlaštovky nebo jiřičky, jimž ale není příbuzná. Nejbližším příbuzným vlh je u nás ledňáček a mandelík. Při lovu ji ale člověk spatří spíše výjimečně, pro hmyz se vydává často docela vysoko na oblohu. Dokáže bez problémů lovit i vosy a sršně – aby se zbavila jejich žihadel a pevných kutikul, tluče jejich tělíčky o tvrdý předmět, dokud se jich nezbaví.

Milovická oáza

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků podle ochranářů přírody přispívá k bohaté nabídce potravy pro vlhy pestré živící se hmyzem. „Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ dodal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.  

Rezervace divokých koní měla být původně dokončena na přelomu let 2015 a 2016, byrokratické překážky a majetkové spory ale oddálily završení celého projektu. Na dokončení projektu se tedy stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...