V Brazílii řádí varianta covidu-19, která ohrožuje celý svět

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce. V Brazílii už po nákaze koronavirem zemřelo více než 312 tisíc lidí a denně přibývají více než tři tisíce dalších obětí; hůře na tom jsou jen lidnatější Spojené státy, napsal serverThe Wall Street Journal.

„Jsme tu v zákopech a vedeme válku,“ řekla sestra na pohotovosti nemocnice v jihobrazilském městě Porto Alegre Andréia Cruzová. Jen během posledních tří týdnů v okolním státě Rio Grande do Sul zemřelo po nákaze koronavirem na pět tisíc lidí – více než za poslední tři měsíce uplynulého roku.

Šíření viru v Brazílii může tuto zemi s 213 miliony obyvatel změnit na globální riziko pro veřejné zdraví. Takzvaný kmen P.1, který už byl zjištěn ve 20 zemích a minulý týden se jeho výskyt potvrdil v New Yorku, je podle nové studie až 2,2krát nakažlivější než předchozí verze koronaviru. U tohoto kmene je také až o 61 procent vyšší riziko, že se lidé nakazí opakovaně.

Kmen P.1 je nyní zodpovědný za většinu nově nakažených v Brazílii, kde mnoho lékařů uvádí, že přijímají vyšší počet mladších a jinak zdravých pacientů. Zhruba třicet procent lidí, kteří po nákaze koronavirem umírají, je nyní mladší 60 let.

Odborníci na otázky veřejného zdraví varují, že nejde jen o brazilskou krizi, a poukazují na všeobecnou lhostejnost v USA i dalších zemích vůči rizikům, která plynou z Latinské Ameriky a dalších nenaočkovaných oblastí světa. Brazílie zatím plně naočkovala necelá dvě procenta populace.

Pandemie neskončila

„Objevují se tlaky na vyhlášení, že pandemie už skončila, ale konec ještě není,“ řekl epidemiolog Harvardovy univerzity William Hanage. „Děsím se pomyšlení, co se stane, jestli se P.1 podaří proniknout na místa, která ještě nějakou dobu proočkována nebudou,“ dodal.

V nemocnici Moacyr Scliar ve městě Porto Alegre se lékaři snaží postarat o co největší počet pacientů, z nichž mnozí musí celé dny spát na židlích, zatímco lapají po dechu v rozpáleném nemocničním křídle. „Když se pohnu, buší mi srdce a těžko se mi dýchá,“ řekla třicetiletá Jeanne Silvaová s tváří zkřivenou bolestí, která už 30 hodin proseděla v křesle s kyslíkovými hadičkami v nose. „Jsem vyděšená,“ dodala.

Vědci uvádějí, že podle předběžných studií jsou existující vakcíny, které se ve světě používají, účinné i proti kmeni P.1. Budou ale potřeba další studie, které ověří, jestli nová varianta snižuje jejich účinnost. Čím déle bude mít koronavirus příležitost se šířit a mutovat, tím vyšší je možnost, že se objeví ještě agresivnější kmeny ohrožující pokrok očkování.

Varianta se mění – možná k horšímu

Ještě znepokojivější je skutečnost, že už začala mutovat i samotná varianta P.1 a vykazuje změny, které by ji mohly učinit ještě nakažlivější, uvedl Felipe Naveca, který pracuje pro zdravotní Nadaci Oswalda Cruze a vedl jeden z prvních výzkumů P.1. „Jestli koronaviru nezabráníme v oběhu, nepřestane se vyvíjet,“ dodal.

Laxní přístup k nošení roušek či respirátorů, nedodržování společenských odstupů a pomalé spuštění očkování pomohly Brazílii změnit v líheň nových variant viru, uvádějí vědci. Kmen P.1 se poprvé objevil v průmyslovém Manausu, odkud ho pravděpodobně řidiči nákladních automobilů nevědomky pomohli rychle rozšířit po celé zemi.

Co se ví o zatím nejhorší variantě

Tento kmen se objevil později než britská varianta B.1.1.7 a stále zůstává do jisté míry záhadou – částečně proto, že Brazílie provádí podstatně méně testů než Británie, a údajů je tedy méně. Zatímco vědci vědí, že P.1 je nakažlivější a náchylnější k opakovaným nákazám, zatím nedospěli k jednoznačné odpovědi, zda je také více smrtící.

Nahrávám video

Lékaři v celé Brazílii, s nimiž mluvili novináři listu WSJ, nicméně potvrzují, že rizika kmene P.1 jsou zjevná a značná. „Máme tu pacienty, kteří nejsou obézní, nemají další přidružené choroby a nejsou staří, a přesto je virus přemůže,“ řekl doktor Diego Montarroyos Simões z jednotky intenzivní péče v nemocnici v severovýchodním městě Recife.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 11 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.