V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Největší jihoamerická země přišla za rok 2025 o 985 tisíc hektarů původní vegetace, ve srovnání s rokem 2024 to představuje pokles o 20,6 procenta, oznámila MapBiomas. Toto číslo je nejnižší od roku 2019, kdy tato nezávislá agentura začala vést systematické záznamy. Stále je to ale přitom obrovské číslo – odpovídá přibližně celému Jihočeskému kraji.

Tyto údaje pak neříkají o škodách na brazilských lesích všechno, nezahrnují totiž například údaje o lesích zničených v důsledku požárů. Vloni ale byla Brazílie (oproti roku 2024) masivních ohnivých pohrom ušetřená, takže tento vliv nemohl mít nějak zásadní efekt.

Zásadní roli měl podle agentury AFP prezident Lula, který bude v říjnových volbách usilovat o čtvrté funkční období. Ten udělal z boje proti odlesňování jeden z hlavních bodů programu své vlády. Argumentem je nejen biodiverzita a udržení vody v krajině, ale zachování lesního porostu je nezbytné také pro boj proti oteplování klimatu, protože stromy fungují jako přirozený pohlcovač přebytečného uhlíku – vyrábějí z něj své kmeny, větve i kořeny.

Lula se zavázal, že do roku 2030 zcela vymýtí nelegální odlesňování, které dosáhlo vrcholu za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Jestli se to podaří splnit, není jasné, ale podle nových dat vědci vloni zaznamenali snížení odlesňování ve všech šesti hlavních ekosystémech Brazílie. „Pozorujeme nárůst represivních opatření a sankcí, které mají přímou souvislost s poklesem odlesňování ve všech brazilských biomech,“ řekl agentuře AFP Marcos Rosa, který je technickým koordinátorem organizace MapBiomas.

Pět pokácených stromů za sekundu

Významný pokles nelegální těžby zaznamenala Amazonie, největší deštný prales světa, kde se odlesňování zpomalilo o 23,5 procenta. I tak se tam stále kácí pět stromů za sekundu. Nejpostiženějším ekosystémem bylo loni opět Cerrado, což je rozsáhlá savana s bohatou biologickou rozmanitostí ležící jižně od Amazonie. Na Cerrado připadala více než polovina celkového odlesňování Brazílie.

Hlavním viníkem odlesňování nejsou korporace, které prahnou po dřevě, podle konsorcia MapBiomas totiž až devětadevadesát procent úbytku vegetace připadá na zemědělství. Právě vlivné zemědělské podniky se snaží zvětšit rozsah půdy, kterou mohou využívat, a to na úkor přirozeného původního pralesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 11 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 13 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 16 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.