V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Největší jihoamerická země přišla za rok 2025 o 985 tisíc hektarů původní vegetace, ve srovnání s rokem 2024 to představuje pokles o 20,6 procenta, oznámila MapBiomas. Toto číslo je nejnižší od roku 2019, kdy tato nezávislá agentura začala vést systematické záznamy. Stále je to ale přitom obrovské číslo – odpovídá přibližně celému Jihočeskému kraji.

Tyto údaje pak neříkají o škodách na brazilských lesích všechno, nezahrnují totiž například údaje o lesích zničených v důsledku požárů. Vloni ale byla Brazílie (oproti roku 2024) masivních ohnivých pohrom ušetřená, takže tento vliv nemohl mít nějak zásadní efekt.

Zásadní roli měl podle agentury AFP prezident Lula, který bude v říjnových volbách usilovat o čtvrté funkční období. Ten udělal z boje proti odlesňování jeden z hlavních bodů programu své vlády. Argumentem je nejen biodiverzita a udržení vody v krajině, ale zachování lesního porostu je nezbytné také pro boj proti oteplování klimatu, protože stromy fungují jako přirozený pohlcovač přebytečného uhlíku – vyrábějí z něj své kmeny, větve i kořeny.

Lula se zavázal, že do roku 2030 zcela vymýtí nelegální odlesňování, které dosáhlo vrcholu za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Jestli se to podaří splnit, není jasné, ale podle nových dat vědci vloni zaznamenali snížení odlesňování ve všech šesti hlavních ekosystémech Brazílie. „Pozorujeme nárůst represivních opatření a sankcí, které mají přímou souvislost s poklesem odlesňování ve všech brazilských biomech,“ řekl agentuře AFP Marcos Rosa, který je technickým koordinátorem organizace MapBiomas.

Pět pokácených stromů za sekundu

Významný pokles nelegální těžby zaznamenala Amazonie, největší deštný prales světa, kde se odlesňování zpomalilo o 23,5 procenta. I tak se tam stále kácí pět stromů za sekundu. Nejpostiženějším ekosystémem bylo loni opět Cerrado, což je rozsáhlá savana s bohatou biologickou rozmanitostí ležící jižně od Amazonie. Na Cerrado připadala více než polovina celkového odlesňování Brazílie.

Hlavním viníkem odlesňování nejsou korporace, které prahnou po dřevě, podle konsorcia MapBiomas totiž až devětadevadesát procent úbytku vegetace připadá na zemědělství. Právě vlivné zemědělské podniky se snaží zvětšit rozsah půdy, kterou mohou využívat, a to na úkor přirozeného původního pralesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.