V Arktidě se objevují zárodky rašelinišť. Klimatologové zbystřili

Vědci popsali nečekané změny za polárním kruhem. Dříve neúrodná místa se začínají zelenat. A to znamená, že zde zřejmě vznikají oblasti, které umí pohlcovat atmosférický uhlík.

V roce 2018 mezinárodní vědecký projekt odebral vzorky půdy na třech místech v okolí fjordu Isfjorden na Špicberkách. Na všech zkoumaných místech našli vědci totéž: minerální půdu překrytou tenkou vrstvou organické hmoty. To znamená, že tato vrstva obsahovala velké množství uhlíku získaného z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy.

Skupina vedená Minnou Välirantovou z Helsinské univerzity tato místa označuje za proto-rašeliniště. Tvoří je hlavně mech, který kvůli klimatickým změnám rychle přibývá ve stále teplejší Arktidě.

„Není to ještě rašelina v pravém slova smyslu, ale dalo by se říci, že je to výchozí bod pro její vznik,“ přibližuje Välirantová, která působí na Fakultě biologických a environmentálních věd. Nalezená ložiska vyvolala rozsáhlý mezinárodní zájem – globální dopady podobných míst totiž zatím nejsou prakticky vůbec prostudované.

Nová rašeliniště by mohla zmírňovat klimatickou změnu

Välirantová se proto od té doby podílí na rozsáhlejším projektu financovaném britskou Radou pro výzkum přírodního prostředí, který zkoumá, jestli – a případně jak – globální oteplování vedlo k rozšíření rašelinišť do Arktidy. Toto šíření vegetace je součástí rozsáhlejšího jevu známého jako „zelenání Arktidy“, tedy rychlého bujení zeleně v místech, jež byla doposud neúrodná.

„Pokud tento proces, který vytváří proto-rašeliniště, probíhá ve velké míře, může se na severu objevit neočekávaná zásobárna uhlíku, nebo dokonce rostlinné společenstvo, které zmírňuje klimatické změny. Tento rezervoár zatím nebyl zahrnut do žádného modelování ekosystémů a atmosféry, protože se tradičně předpokládalo, že žádná nová rašeliniště nevznikají,“ poznamenává Välirantová.

Tyto takzvané zpětněvazebné procesy se nesmírně špatně studují, a ještě hůře modelují. Také klimaticko-ekosystémové modely se neustále vyvíjejí a teprve nedávno se objevily pokusy zahrnout do nich i vliv rašelinišť.

„Dá se říci, že objev nových míst, která pohlcují atmosférický uhlík, vnáší do hry novou složku, kterou je třeba v modelech zohlednit, aby bylo možné lépe předpovídat fungování ekosystémů v oteplujícím se klimatu,“ dodává Välirantová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...