V Amazonii došlo k rekordnímu úbytku pralesa. A ekologové se bojí Bolsonarových tahů

Úbytek lesů v brazilské části Amazonie byl letos v květnu největší od doby, co se prales sleduje pomocí satelitů. Ochránci přírody se obávají, že nový brazilský prezident Jair Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, zemědělcům i dřevařům, kteří by mohli likvidaci stěžejního světového biotopu ještě urychlit.

Amazonský prales je největším deštným lesem na světě a má zásadní roli jak ve výrobě kyslíku, tak v zachytávání oxidu uhličitého – plynu, který zhoršuje klimatické změny. Během jednatřiceti květnových dní ovšem ztratil 739 kilometrů čtverečních, tedy přibližně rozlohu dvou fotbalových hřišť za minutu.

Ukázala to satelitní data z brazilské vládní agentury, která má za úkol stav lesů sledovat. Podle expertů je jeden měsíc málo na to, aby ukázal na nějaký dlouhodobý trend, ale právě květen je podle nich velmi dobrým indikátorem výrazných změn. V tomto měsíci totiž začíná sezona sucha, kdy se zahajuje i kácení, těžba a pálení lesa.

Pokud brazilská vláda nevyšle jasný signál, že nebude tolerovat další zrychlování těžby a dalších zásahů do pralesa, mohl by se – s odkazem na aktuální čísla – stát rok 2019 nejhorším pro deforestaci v moderních dějinách.

„Vláda nemůže popírat čísla, která pocházejí od její vlastní agentury. Otázkou ale nyní je, co s tím budou a chtějí dělat,“ uvedl pro deník Guardian environmentalista z organizace Imazon Carlos Souza. „Na konci června budeme mít jasný obrázek toho, jaké jsou dopady uvolnění environmentálních pravidel.“

Prezidentovy kroky ve prospěch těžařů

Od okamžiku, kdy se nový brazilský prezident Jair Bolsonaro ujal v lednu úřadu, došlo k oslabení pravomocí ministerstva životního prostředí, uvolnění kontroly na ekonomickým využíváním Amazonie i stopce pro ochranu domorodých území.

Prezident navíc podpořil těžbu i farmaření v doposud pralesních oblastech a kritizoval vládní monitorovací agenturu jako pouhou „továrnu na pokuty“. Ta posléze udělila nejméně penalizací za posledních jedenáct let a také počet jejích inspekcí oproti loňskému roku klesl o sedmdesát procent.

Ministrem životního prostředí se v Bolsonarově administrativě stal právník Ricardo Salles, který zatím nejmenoval oblastní ředitele a současně odvolal řadu zkušených inspektorů. A na začátku června podle brazilského deníku Folha de S.Paulo oznámil, že chce, aby Amazonii sledovala pomocí satelitů soukromá společnost – vyzval tedy k privatizaci této doposud státní služby.

Dalším krokem, který zhoršuje ochranu deštného pralesa v Amazonii, je postup Sallese vůči neziskovým organizacím v Německu a Norsku, které darují peníze do Amazonského fondu. V něm je 1,3 miliardy dolarů, jež mají Amazonii pomáhat – nový ministr životního prostředí ale uvedl, že o tom, kam konkrétně budou tyto finance směřovat, nyní bude rozhodovat Brazílie.

Mýtina o velikosti Íránu

Amazonský prales je pod tlakem také v brazilském kongresu. Senátor Flavio Bolsonaro (nejstarší syn prezidenta Bolsonara) tam nedávno navrhl, aby došlo ke změně farmářských pravidel.

Podle těch stávajících musí zemědělci v amazonské oblasti udržovat prales na padesáti až osmdesáti procentech svých pozemků. A ekologové varují, že připravovaná změna by přinesla možnost vytěžit oblast o velikosti Iránu.

Environmentalisté nicméně nejsou změnami ve státní politice nijak překvapení. „Nárůst deforestace je depresivní, ale rozhodně není překvapivý. Vláda v Brazílii demontuje téměř všechna environmentální pravidla, která fungovala od roku 1992. Poškozuje federální zaměstnance, kteří chrání přírodu, a tím posiluje pozici environmentálních zločinců,“ uvedl Carlos Rittl, výkonný ředitel neziskové organizace Climate Observatory. 

I ekologové navíc přiznávají, že ke květnovému nárůstu těžby mohlo přispět více faktorů kromě změn nastartovaných Bolsonarovou administrativou. Začátek roku byl totiž velmi zatažený a deštivý, díky čemuž bylo složitější satelitní monitorování, takže v mnoha oblastech nebyly před květnem zaznamenané změny, které proběhly dříve.

Stejné vlivy mohly mít dopad také na to, že dřevorubci nemohli vyrazit do lesů, takže odložili práci až na květen – a tyto změny se mohly přenést i do výsledků, které zaznamenaly družice. „Musíme počkat a uvidíme, jak se situace vyvine v červnu,“ uzavírá Carlos Rittl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 9 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 12 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 13 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...