Už jen poslední cesta. Zemřel cestovatel a spisovatel Miloslav Stingl

Nahrávám video

V pondělí 11. května zemřel po dlouhé nemoci slavný cestovatel, etnograf a spisovatel Miloslav Stingl. Bylo mu 89 let. O jeho úmrtí informovala rodina. Stingl procestoval 150 zemí, podnikl 14 cest kolem světa, ovládl 17 jazyků a dialektů a je jediným Čechem, který se stal náčelníkem indiánského kmene.

Miloslav Stingl se narodil 19. prosince 1930 v Bílině a od mládí měl velký zájem o literaturu, geografii a mimoevropské národy. Na Univerzitě Karlově v Praze vystudoval mezinárodní právo a národopis, později pracoval v Československé akademii věd se zaměřením právě na mimoevropské kultury.

Procestoval 150 zemí světa, mezi jeho oblíbená témata a regiony patřily Oceánie a Latinská Amerika. Zažil blokádu Kuby, objevil ruiny mayských měst a rodil eskymácké děti v Arktidě. Severoamerický indiánský kmen Kikapů mu udělil čestný titul náčelníka včetně náčelnické čelenky a indiánského jména Okima (neboli ten, který vede).

Své výzkumy popsal ve 43 knihách, které vyšly v nákladu převyšujícím 17 milionů výtisků. „Jsem podle České knihy rekordů nejpřekládanější tuzemský autor. Nechci se srovnávat, ale vyšlo mi více překladů než Karlu Čapkovi, který je mimochodem mým milovaným autorem,“ uvedl před lety v rozhovoru s ČTK.

Jako základ svého přístupu k cestování a etnografickému výzkumu i jako životní krédo si zvolil havajské přísloví „Nade všechny národy je lidství“.

Za svůj největší bestseller označoval publikaci Sex v pěti dílech světa. „Když napíši knihu o pyramidách, tak si ji koupí dva důchodci. Sex v pěti dílech světa čtou všichni,“ podotknul, dodal ale, že text nepsal ve snaze o senzaci. Byl také autorem několika příběhů pro děti, například Ukradený totem nebo Poklady piráta Morgana. 

Spolupracoval s odbornými institucemi a univerzitami například ve Spojených státech amerických nebo na Kubě. Zaměřoval se na studium Eskymáků, na původní obyvatele Ameriky či na Polynésany. „Jsem vysloveně apolitický člověk, a jestli jako etnolog něco odsuzuji, pak je to rasismus,“ říkal o sobě.

Miloslav Stingl na cestách (z dokumentu Stingl – Malý velký Okima)
Zdroj: ČT

V posledních letech Miloslav Stingl kvůli zdravotním omezením již necestoval za hranice České republiky, nadále se ale intenzivně věnoval přednáškové činnosti v tuzemsku. 

Poslední rozloučení se uskuteční s ohledem na restriktivní opatření v době koronaviru a na přání pozůstalých v užším rodinném kruhu.

„Šel za svými sny, bez ohledu na situaci“

Na Stingla v pořadu Události, komentáře vzpomínal také Adam Chroust, spisovatel a cestovatel, který připravil jeho biografii. Probral při tom deset tun archiválií. „Určitě se mi vybaví jeho největší expedice na Kubu, kterou inicioval v roce 1964, když objevil v horách, daleko od Havany, ještě nikdy neobjevené indiány. To považoval i on za svůj největší úspěch,“ uvedl.

Indiánské jméno „Ten, který vede“ si podle Chrousta zasloužil především tím, že byl nesmírně přátelský člověk.

Nahrávám video

„Pan doktor nebyl klasický cestovatel, který by cestoval s batohem na zádech, ale cestoval jako gentleman. Bral to tak, že reprezentuje svoji zemi, Československo, a vždycky cestoval tak, že vyrazil na cestu s jedním kufrem a potom se vrátil třeba po roce s patnácti nebo dvaceti kufry, které chodily ještě dlouho po tom, co se vrátil,“ vzpomněl Chroust.

Přitom se o něm tradovalo, že své kufry po cestách nevybaluje. „Proč je nevybaloval, byla trochu záhada, částečně je to tím, že byl velmi zaměstnaný a neměl čas. A také trochu tím, že byl velmi nepraktický, což také sám s humorem všem okolo říkal,“ dodal.

„Budu si ho pamatovat jako moudrého, vzdělaného, skromného a laskavého kamaráda, který byl vždycky velmi vtipný. Budu si pamatovat navždycky jeho galantnost k ženám, kterým za všech okolností skládal komplimenty a lichotil jim, protože měl rád jejich smích,“ vzpomněl Chroust.

„A nejvíc si budu pamatovat to, že byl jedním z těch lidí, kteří si vždycky plnili své sny a šel za nimi bez ohledu na situace, na špatné okolnosti a svůj život prožil na tři sta procent,“ dodal závěrem.

Připomeňte si Miloslava Stingla v pořadech České televize:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...