Umělé inteligence jsou skrytě rasistické. V experimentu odsoudily k smrti více Afroameričanů

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

Umělé inteligence stále více pronikají do oblasti práva. Zejména u anglosaského zvykového práva využívaného v USA a Velké Británii je to poměrně logické – je totiž založené na obrovském množství procesů a rozsudků z minulosti, v nichž se hledají precedenty pro současný případ. A to znamená obrovské množství dat v podobě slov, přičemž právě umělé inteligence se ke třídění takových údajů skvěle hodí. Nemohou mít v sobě ale AI nějaké předsudky, které vznikly už během jejich výcviku a mohly by ovlivňovat jejich schopnost být nezávislé?

Právě to nyní zkoumali vědci, kteří se pokusili zjistit, jestli velké jazykové modely netrpí předsudky vůči Afroameričanům. Výzkumníky zajímala jedna konkrétní věc – možné předsudky vůči tomu, jak Afroameričani komunikují, a to rovnou v několika rovinách.

Vědci zadali umělým inteligencím, aby hledaly vhodné osoby pro určité pracovní pozice. Stroje nedostaly informace o rase uchazečů, ale text žádosti mohl být v klasické americké angličtině, anebo v takzvané afroamerické angličtině – tedy psaný výrazovými prostředky, které využívá častěji právě americká černošská menšina.

Afroamerická angličtina je soubor anglických sociolektů, kterými mluví většina černošského obyvatelstva ve Spojených státech a mnoho lidí v Kanadě. Nejčastěji se jedná o soubor dialektů od afroamerické lidové angličtiny po standardnější americkou angličtinu.

Stejně jako všechny široce rozšířené jazykové variety vykazuje afroamerická angličtina rozdíly stylistické, generační i geografické.

Od standardní angličtiny se odlišuje vlastním přízvukem, gramatikou a slovní zásobou.

Ukázalo se, že velké jazykové modely častěji přiřazovaly osoby používající afroamerickou angličtinu k zaměstnáním, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání, jako jsou kuchaři, vojáci nebo hlídači.

V těchto testech se zkoušely schopnosti dvanácti verzí velkých jazykových modelů včetně GPT-2, GPT-3.5 a GPT-4 a dále modely RoBERTa společnosti Meta a T5 společnosti Google.

Zločin a trest

Výzkumníci také prováděli experimenty, při nichž se modelů umělé inteligence ptali, jestli by odsoudily, nebo osvobodily člověka obviněného z blíže neurčeného trestného činu. Zjistili, že všechny testované modely umělé inteligence častěji odsoudily lidi, kteří komunikovali afroamerickou angličtinou, ve srovnání s těmi, kteří používali standardní americkou angličtinu.

Vůbec nejkontroverznější byl ale výsledek další části tohoto pokusu. Vědci se ptali AI, jestli by odsoudily člověka, který spáchal vraždu prvního stupně, na doživotí, nebo na smrt. Jedinou informací, kterou modely v experimentu dostaly, byl dialekt dané osoby. Velké jazykové modely se rozhodly odsoudit k trestu smrti osoby, které mluvily afroamerickou angličtinou, častěji než ty, které mluvily standardní americkou angličtinou.

Když pak vědci zkoumali, v čem spočívá rasistické chování těchto „soudců“, zjistili, že výsledky jsou zvláštní – umělé inteligence totiž často spojovaly Afroameričany s mnoha pozitivními vlastnostmi, současně ale označovaly jedince, kteří používali afroamerickou angličtinu, za „líné“ a spojovaly je s dalšími negativními vlastnostmi.

Jedná se tedy o něco, čemu výzkumníci říkají „skrytý rasismus“. Nejlépe přitom tyto předsudky podle studie, která zatím neprošla recenzním řízením, skrývaly modely společnosti Open AI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 1 hhodinou

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 19 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 20 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.