Umělá inteligence by mohla pomoct měřit řečové dovednosti lidí s Parkinsonem

Američtí vědci se snaží vyvinout nové možnosti, jak na dálku sledovat lidi s Parkinsonovou chorobou. Využívají k tomu umělou inteligenci, která by v budoucnu mohla pomoct vyhodnotit, zda se pacientům zhoršují řečové dovednosti.

S Parkinsonovou chorobou žije jenom ve Spojených státech zhruba milion lidí. Čechů touto nemocí, která postihuje hlavně lidi starší padesáti let, trpí asi padesát tisíc. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku.

  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Zdroj:  Wikipedie 

Onemocnění narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. V pozdních fázích se nemocným mimo jiné také špatně artikuluje. Parkinson se nedá vyléčit, včasným nasazením léků nebo operací lze ale zmírnit příznaky. Z toho důvodu je důležité ho co nejdříve rozpoznat a nemocné sledovat. 

Právě o lepší monitoring těchto pacientů usiluje tým pod vedením profesorky Jessicy Huberové z americké Purdueovy univerzity. Chce k tomu využít telemedicínu, která je v době pandemie koronaviru stále rozšířenější. 

Meření řečových dovedností

Konkrétně se vědci ve své virtuální studii, do které zapojili účastníky z celých Spojených států, zaměřují na uplatnění umělé inteligence. Chtějí vytvořit takový systém, který dokáže měřit právě řečové dovednosti pacientů, kterým byl Parkinson diagnostikován. 

Využití nových technologií může podle Adrewa Exnera z Purdueovy univerzity, který je členem výzkumného týmu, mimo jiné usnadit včasné rozpoznání daného onemocnění a umožnit lepší sledování jeho postupu. 

„Posláním naší laboratoře je najít cesty, jak zlepšit kvalitu života lidí trpících Parkinsonem a jinými podobnými nemocemi,“ dodal Exner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...