Tyranosaurus mezi trilobity. Paleontologové objevili v Austrálii obří fosilii

Nově popsaný druh trilobita byl podle jeho objevitelů prvohorní obdobou tyranosaura – podle něj také dostal jméno. Vědci jeho exemplář našli na Klokaním ostrově v Jižní Austrálii.

Jeho objev je zásadní pro lepší pochopení období kambria, kdy tento druh dávno vyhynulého tvora ještě žil. Právě v této době totiž došlo k takzvané kambrické explozi, což byl náhlý nárůst počtu druhů mnohobuněčných živočichů.

Stalo se to asi před 540 miliony lety a tato událost je v podstatě považována za začátek rozvoje „moderního života“. O jejím původu a příčinách se ale stále ví příliš málo.

Jednou z těchto skupin byli také trilobiti. Měli těla tvořená třemi laloky krytá pevným krunýřem. Existovalo jich obrovské množství, vědci jich popsali zatím přes 17 tisíc. I když dnes už je na Zemi nenajdeme, jednalo se o jedny z nejúspěšnějších živočichů v dějinách naší planety – vydrželi totiž existovat přes 270 milionů let.

Predátorský trilobit

„Rozhodli jsme se pojmenovat tento nový druh Redlichia rex (podle vzoru Tyrannosaurus rex) pro jeho veliké rozměry ale také díky jeho úctyhodným končetinám s trny, jimiž drtil a trhal svou potravu – tedy zřejmě ostatní trilobity,“ uvedl James Holden, australský paleontolog, který výzkum vedl.

Nově objevený trilobit se zachoval ve skvělém stavu, jeho fosilie má dokonce i měkké části, jako jsou právě končetiny. Vědci o objevu informovali v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology. Jde podle nich o vůbec největšího trilobita, jaký byl kdy v Austrálii nebo jejím okolí objeven. Se třiceti centimetry byl téměř dvakrát větší než ostatní trilobiti, kteří v té době v Austrálii žili.

„Zajímavé ale je, že druhy trilobitů, které byly v této oblasti nalezené, včetně Redlichia rex mají na tělech zranění, jež jim museli způsobit predátoři, kteří drtili krunýře,“ komentoval práci profesor Diego García-Bellido. Je tedy pravděpodobné, že již v této době museli existovat ještě větší predátoři, anebo žily větší exempláře „tyranosaura mezi trilobity“ a tento tvor byl kanibalem, myslí si paleontologové.

Z jiných míst světa zná věda ještě větší druhy těchto tvorů – rekordmanem byl Isotelus Rex, který měřil 75 centimetrů a žil na území dnešní Severní Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...