Tuleni leopardí žerou žraloky, zjistili novozélandští vědci

K překvapivému objevu, že tuleni leopardí žerou žraloky, dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny. Tuleni leopardí jsou známí predátoři, kteří se živí například tučňáky, poznamenal server The Guardian.

„Byli jsme ohromeni, když jsme zjistili, že žraloci jsou na jejich jídelníčku,“ uvedla Krista van der Lindeová z novozélandské organizace leopardseals.org, která studii vedla. Není si však jistá, proč se tato zvířata zaměřují právě na žraloky, vzhledem k tomu, jak riskantní je jejich lov. „Na žralocích může být něco nutričně výživného, co je činí žádoucími. Mohou být něco jako pochoutka,“ domnívá se.

Tuleni leopardí, kteří připlouvají k novozélandským břehům, pocházejí z Antarktidy. V novozélandských vodách se vyskytují čím dál častěji a výzkumníci se snaží zjistit, zda je to nový jev, nebo jestli častější hlášení o výskytu těchto zvířat vzbuzují jen iluzi o jejich větším množství.

Van der Lindeová se rovněž zabývá otázkou, zda tuleně žene k Novému Zélandu tamní větší pestrost dostupné stravy a jestli klimatické změny nenarušují zdroje potravy dále na jih od ostrovní země. Badatelé se snaží rozklíčovat rovněž to, zda tuleni leopardí pojídali žraločí maso vždy, nebo je to nový zvyk.

„Zatím to tak trochu naznačuje, že tuleni leopardí jsou oportunističtí predátoři, kteří přicházejí na Nový Zéland a hodují na všem, co jim přijde pod čelist,“ domnívá se vědkyně, podle níž je velmi vzácné vidět, jak se dravci živí jinými predátory. Tento jev by mohl mít časem vliv na potravní řetězec. „Pokud se bude počet tuleňů leopardích nadále zvyšovat a to pak ovlivní populaci žraloků, tak opravdu nevíme, jaký to bude mít dopad,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...