Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.
Vodu u mořského dna barví kal do tmavě hnědé. Sluneční paprsky jsou tam rozptýlené kvůli vlnám na hladině, vodu kalí pohyby rybek, k viditelnosti nepřispívají ani porosty mořských řas.
A přesto: když se touto temnotou mihne téměř dvoumetrové svalnaté tělo tuleně obecného, pohybuje se obratně a velmi přesně. Na cíl zaútočí, jako by mu temná mlha vůbec nebránila k dokonalé orientaci. Ale jak to dělá?
Prchavé pohyby tmy
Tuto otázku si položil tým německých mořských biologů, který se těmto inteligentním mořským savcům věnuje dlouhodobě.
Většinou se předpokládá, že tuleňům pomáhají v orientaci jejich citlivé vousy, jimiž si ohmatávají okolí. Přírodovědci z Rostocku se rozhodli ověřit, jestli zvířatům nemůže pomáhat zrak více, než se čekalo.
Předpokládali, že obraz částic v zakalené vodě pohybujících se po sítnici v zadní části oka stačí k tomu, aby potápějící se tuleni poznali, kterým směrem se pohybují. Aby to prokázali, nechali tuleně hrát videohry.
Vědci navrhli tři simulace, ve kterých promítali zvířatům videa připomínající různé prostředí v moři. Tři tuleni se v pak pokoušeli virtuálně „pohybovat“ tak, že se dotýkali dvou červených teček: když stiskli tu napravo, vydali se doprava, když tu nalevo, vydali se doleva.
Aby tuleni byli správně motivováni, dávali jim experimentátoři za odměnu chutné šproty. Všechna tři zvířata měla s hraním podobných videoher už řadu zkušeností z minulosti, takže pokus proběhl zcela hladce.
Směr výzkumu
Ukázalo se, že tuleni se opravdu dokázali orientovat podle pohybů pro člověka chaotických bodů. Dělali sice chyby, ale podle výsledků experimentu se zdá, že by jim to mohlo stačit k orientaci. Vědci navíc předpokládají, že v reálném světě by byly výsledky mnohem lepší, tuleni jsou totiž natolik inteligentní, že umí odhalit experiment, a chybí jim tedy opravdová motivace.
„Tuleň obecný je schopen i při nejslabším světle využít svůj zrak a využít zakalené vody k určení směru, kterým se pohybuje, na základě zdánlivého pohybu předmětů a částic ve vodě proudících kolem jeho očí,“ napsali autoři. Zatím si ale nejsou jistí, jestli tuleni dokáží tyto schopnosti využít také pro určení vzdálenosti – a právě tímto směrem by se ve svém výzkumu rádi vydali.
Výsledky jsou zajímavé nejen pro lepší pochopení tohoto druhu, ale daly by se hypoteticky využít také pro vývoj technologických zařízení, jež by lidem pomáhala orientovat se v těchto podmínkách.
