Temnou hmotu tvoří temné fotony, naznačuje nový výzkum

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké temné fotony, které zahřály náš vesmír. To je hypotéza studie mezinárodního týmu vědců z Itálie, Spojených států, Británie a Izraele, která je v souladu se závěry pozorování spektrografu COS na Hubbleově vesmírném dalekohledu.

„Temné fotony jsou nové hypotetické částice, které jsou nosiči nové síly v temné hmotě, stejně jako jsou běžné fotony nosičem síly elektromagnetické,“ uvádí kolektiv autorů ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. „Na rozdíl od fotonů běžných mohou však temné fotony mít hmotu. Především ultralehké temné fotony s hmotností o dvacet řádů nižší, než mají elektrony, jsou dobrými kandidáty pro tvorbu temné hmoty,“ dodávají fyzikové.

Data sesbíraná spektrografem COS naznačují, že mezigalaktická vlákna temné hmoty jsou teplejší oproti původním propočtům. „Temné fotony by byly schopné přeměnit se na nízkofrekvenční fotony a ohřívat ,kosmickou síť‘,“ uvádí studie.

S pojmem kosmické sítě přišel v roce 1996 kanadský astrofyzik Richard Bond. Popsal tak síť tvořenou zářícími vesmírnými objekty a uskupeními, jako jsou galaxie, které přemosťují tmavé oblasti temné hmoty. Temná hmota tvoří zhruba 80 procent hmoty vesmíru a pro lidské oko je neviditelná. Její gravitační síla je však zásadním faktorem při tvarování vesmíru, píše web Science.org. Temná hmota svojí silou zkresluje a mění trajektorii světla vzdálených galaxií. Astronomové díky tomu mohou po pečlivé analýze obrazů vzdáleného vesmíru odhalit místa, kde se temná hmota nachází.

Vědci nyní porovnali nové poznatky o vyšší než předpokládané teplotě vláken temné hmoty se všemi známými prostředky ohřívání vesmíru, například vznikem hvězd nebo galaktickými bouřemi, a zjistili, že nejsou dostatečné. Chybějícím prvkem v rovnici by mohly být temné fotony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...