Tamarínu pestrému hrozí v Brazílii vyhynutí

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Tamarín pestrý ve skutečnosti barvami moc nehýří, jeho tělo je černobílé. Černá je celá jeho hlava a zbytek těla pokrývají bílé dlouhé chlupy. Dorůstá velikosti veverky. Dnes jejich populace čítá dvaadvacet tisíc jedinců, píše The Guardian. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil tohoto chlupatého primáta do kategorie kriticky ohrožených zvířat, což je poslední stupeň před vyhynutím druhu.

Tamaríni hynou kvůli rychlému a nekontrolovanému rozrůstání Manausu, který je s více než 2,2 milionu obyvatel nejhustěji osídleným městem v brazilském pralese. Od roku 1985 se metropole zvětšila o šedesát procent. Okolní pole a rozšiřující se infrastruktura zvířatům berou životní prostor; největší hrozbu pro ně však představují auta na silnici.

Brazilská vláda v minulosti přišla s několika projekty, které se snažily černohlavé tamaríny ochránit, ale nepřinesly kýžené výsledky. Ochránci přírody proto navrhují daleko odvážnější plán, který cílí i na celkovou ochranu amazonského pralesa. Město by podle nich mělo začít sázet více stromů, chránit a udržovat místa se zelení a vytvářet nové takové prostory. Neprospěje to jenom malým primátům, ale i obyvatelům metropole.

„Ze zelenějšího a příjemnějšího města, kde se lidé mohou sblížit s přírodou, budou mít prospěch zvláště děti a senioři,“ řekl serveru Diogo Lagroteria, který předsedá vládní agentuře na ochranu biodiverzity ICMBio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...