Sucho už těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. Řekl to Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu. Dubnové sucho je podle nedávné analýzy meteorologů horší než v předchozích dvou letech.

„Pro celou republiku dosud nemáme sebraná data, objíždíme to dvakrát do roka. Zatím jsme byli například v národních parcích České středohoří a České Švýcarsko. A třeba ve srovnání se Šumavou jsou na tom severní Čechy opravdu špatně,“ uvedl Kopecký.

„Pokud nenastane nějaká změna, tak to vypadá, že tam bude letošní sucho ještě horší než loňské, což je vidět právě v Českosaském Švýcarsku, kde se kalamita rozjela obrovským způsobem. Porosty tam odumírají jak působením sucha, tak i kůrovce,“ doplnil vědec.

Kopecký upozornil, že už loňské sucho bylo extrémní. „Třeba v Českém krasu loni buky, stromová dominanta, v létě shodily listí. Tak strom reaguje ve chvíli, kdy se snaží zastavit transpiraci, aby vydržel sucho. Uvede se do klidového módu. Pokud bude letošní rok suchý stejně, nebo víc, může nastat, že ty porosty prostě odumřou,“ varuje.

Jaro nepomáhá

Nedávná studená fronta podle jeho slov situaci nezlepšila. „To se v půdní vlhkosti v podstatě projeví jen ve svrchních vrstvách, což je důležité pro lesní byliny. Sucho je však takové, že se voda nedostane do spodních vrstev. Deficit se kumuluje, to, co bylo, prostě nestačí doplnit zásoby vody, které jsou potřeba,“ uvedl.

Pro výrazné zlepšení by podle jeho slov musel být zbytek jara srážkově velmi nadprůměrný. „Navíc podle teplot už tady máme de facto začátek léta, na což rostliny také reagují. A zatímco loni bylo dost sněhu, letos je ho velmi málo. To znamená, že právě ve středních polohách, kde to závisí na sněhu, který postupně taje a doplňuje vláhu, nebylo letos skoro nic. To zhoršuje dopad sucha velmi výrazně,“ upozornil Kopecký.

Další problém je, že prudkým oteplením zásoby sněhu na horách rychle odtají, což je další problém. „Pro rostliny je dobré, když vše odtává postupně a dosycuje to půdu,“ podotkl.

Přímo na lesních bylinách se nicméně sucho projevuje pomaleji. „Nedá se plošně říct, že nějaké byliny přímo ubývají kvůli extrémnímu suchu. Spíše reagují na to, že se porosty prosvětlují tím, jak usychá stromové patro, nebo pokud se vykácí, protože je suché,“ popsal vědec s tím, že na byliny mají vliv spíše emise oxidů dusíku. Byliny také podle jeho slov dovedou přežívat léta i za podmínek, které jsou k rozmnožování nepříznivé. „Takže reakce tohoto systému je relativně pomalá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...