Hurikány se v současnosti řadí do kategorií podle rychlosti, které v nich dosahuje vítr. To ale nebere v potaz devadesát procent všech úmrtí, která tyto extrémní bouře způsobují. Podle serveru BBC se vědci snaží o aktualizaci nedokonalého systému, na který se lidé spoléhají při varování před potenciálně smrtelnou bouří.
Hurikán Ernesto v srpnu způsobil ničivé škody na Portoriku. Bouře získala nejnižší hodnocení na oficiální Saffirově-Simpsonově stupnici pro klasifikaci hurikánů, a to kvůli rychlosti větru dosahující 120 kilometrů za hodinu. Bouře, které se pohybují na dolní hranici škály, ale mohou napáchat stejné škody jako hurikány páté, tedy nejsilnější, kategorie.
Změny klimatu přinášejí silnější bouře a extrémnější období hurikánů. Stále častěji se proto ozývají hlasy volající po novém způsobu hodnocení. Ačkoliv je všeobecně známá a používá se už více než padesát let, má Saffirova-Simpsonova stupnice zásadní nedostatky a vědci pochybují, zda je pro měření bouřek tím nejlepším prostředkem.
- Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice klasifikuje tropické cyklony na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány.
- Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 metrů za sekundu (119 kilometrů v hodině). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím sedmdesát metrů za sekundu (252 kilometrů v hodině).
- Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána „jen“ k popisu hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají jinou klasifikaci a bouře se tam nazývají cyklony nebo tajfuny.
- Klasifikace je primárně určena pro měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy, ačkoliv byla kritizována jako příliš jednoduchá.
Škála, kterou na začátku 70. let minulého století vytvořili americký stavební inženýr Herbert Saffir a meteorolog Robert Simpson, měří maximální trvalou rychlost větru v bouři. Na základě toho se hurikány dělí do pěti kategorií, přičemž ta pátá je nejintenzivnější. Rychlost vichru měří průzkumné letouny, které ze vzduchu do moře shazují přístroje zaznamenávající tlak, směr a rychlost.
Voda zabíjí víc než vzduch
Saffirova-Simpsonova stupnice ale nebere v potaz další průvodní jevy hurikánů, jako je vzedmutí hladiny moře, přívalové deště nebo záplavy. Voda přitom na rozdíl od větru nejvíce ohrožuje životy lidí v zasažených lokalitách. Podle Floridského klimatického centra (FCC) při Floridské státní univerzitě je celosvětově na devadesát procent úmrtí v souvislosti s hurikány způsobeno utonutím při přílivu způsobeném bouří nebo v důsledku extrémních srážek.
„Saffirova-Simpsonova stupnice je nedostatečná,“ říká Michael Wehner, který je vedoucím laboratoře v Kalifornii a specialistou na změny projevů extrémního počasí. „Problém spočívá v tom, že stupnice vlastně jen měří rychlost větru. Většinu škod ale způsobuje voda, ne vítr,“ dodává.
Největší škody v historii často napáchaly hurikány první kategorie s relativně nízkou rychlostí větru, například hurikán Sandy. Záplavy jím způsobené poničily statisíce domů a vyžádaly si odhadované náklady 88,5 miliardy dolarů (1,98 bilionu korun).
Hledání řešení
Saffirova-Simpsonova stupnice nezohledňuje ani celkovou velikost hurikánu, ani horizontální rozložení vichru, upozorňuje meteorolog Vasu Misra z Floridské státní univerzity. Sám navrhuje novou metodu pro měření ničivé síly hurikánů, která by předchozí škálu doplnila. Systém známý jako TIKE (Track Integrated Kinetic Energy) měří rozsah bouře spolu s její intenzitou a délkou trvání. Místo průzkumných letadel by údaje měřily satelity, vysvětluje Misra.
Existuje však několik problémů, které by mohly ztížit získání přesných údajů, říká odborník. Kolem hurikánu se často tvoří silná oblačnost, což znamená, že naměřené údaje mohou být nepřesné. Dalším úskalím je, že takové odhady se dají kvůli pozici družic použít jen ve východní části Tichého Oceánu a v Atlantiku, nikoliv ale pro Indický oceán nebo západní Pacifik.
Přesnost údajů o hurikánech mohou vylepšit nové technologie, jako jsou větrem poháněné námořní drony připomínající malé plachetnice, řekl Misra. „Problém ale představují náklady. Kolik dronů potřebujete, abyste změřili rozložení větru v hurikánu, který se může táhnout na tisíce kilometrů daleko?“ vznesl expert řečnickou otázku.
„Jsem pro zrušení Saffirovy-Simpsonovy stupnice a pro nový začátek. Není příliš dobrým měřítkem skutečného rizika,“ domnívá se odborník na atmosférické jevy Kerry Emanuel z Massachusettského technického institutu (MIT). Problematická je však podle něj i metodika TIKE. „Jakákoliv stupnice, která se zabývá pouze větrem, bude v mnoha případech nedostatečná,“ dodal. Lepší by podle něj byl úplně nový systém klasifikace, například podobný jako využívá britská meteorologická služba. Ta „jednoduše vyhodnocuje závažnost rizika na barevné škále a vyšle žlutou, oranžovou nebo červenou výstrahu,“ popsal emeritní profesor.
„Musíme od varování, které se soustředí na bouři, přejít na systém zaměřený na člověka,“ řekl Emanuel. „Potřebujeme samostatnou aplikaci pro chytré telefony, která by byla zaměřena na rizika a která by věděla, kde se nacházíte, aby vám mohla říct, jaká je pravděpodobnost, že ve vaší obci bude ničivý vítr nebo že hladina vody zaplaví váš dům,“ uvedl a dodal: „To už stejně děláme pro běžné předpovědi počasí.“
