Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr, ukazuje studie

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Vědci o studii hovoří jako o první vyčerpávající vědecké zprávě o změně klimatu v oblasti Středomoří. „Nikdy předtím tu nebyla takto úplná syntéza,“ prohlásil o několikaleté práci asi osmdesáti vědců Cramer.

Poznamenal také, že mnoho lidí ve Středomoří je oteplováním klimatu zvlášť zranitelných, protože žijí blízko u moře, jsou často chudí a nemohou se tak před dopady změn bránit, nebo se odstěhovat. Studie varuje, že v oblasti budou v budoucnu intenzivnější vlny veder a častější sucha.

Pokud by produkce skleníkových plynů zůstala na dnešní úrovni, zvýšila by se podle vědců do roku 2040 průměrná teplota v regionu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí o 2,2 stupně Celsia. V současnosti je tam přitom vyšší o 1,5 stupně. Hladina Středozemního moře by do roku 2100 vystoupala o celý metr, čímž by jen v severní Africe ohrozila bydliště 37 milionů lidí. Moře by rovněž zasolilo ornou půdu u ústí Nilu, Pádu, Rhôny a řeky Ebro na severu Španělska.

Horší požáry, znečištěnější voda a půda, více mrtvých

Vědci také varují před častějším výskytem rozsáhlých požárů. Rozloha oblastí zničených plameny zřejmě i podle nejoptimističtějšího scénáře v budoucnu vzroste o 40 procent.

Vyšší teploty také podle studie každoročně způsobí smrt stále většího počtu lidí a to především ve městech. Poklesne kvalita ovzduší, stále více znečištěná bude také voda a půda. To všechno povede k častějšímu výskytu dýchacích a oběhových problémů.

I přes tyto značně pesimistické vyhlídky Cramer zdůrazňuje, že cílem studie je politikům a jejich poradcům „poskytnout vyvážené informace ohledně rizika pro celou Středomořskou pánev“. Vědec také činitele vyzývá k akci: „Sever musí pomoci Jihu adaptovat se a zaručit stabilitu ekonomikám jižních států. Každá tuna oxidu uhličitého, o kterou vyprodukujeme méně, má význam,“ uvedl Cramer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...