Souboj miliardářů o vesmírnou turistiku začal. Bezos sveze do kosmu průkopnici letectví

Dvaaosmdesátiletá průkopnice v letectví Wally Funková se za tři týdny stane nejstarším člověkem, který kdy cestoval do vesmíru. Zakladatel společnosti Blue Origin a nejbohatší muž světa Jeff Bezos si ji totiž vybral jako čestného hosta své první výpravy do vesmíru.

Bývalá americká pilotka byla první ženou, která se stala vyšetřovatelkou letecké bezpečnosti amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a první inspektorkou amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA).

Na svém kontě má podle svých slov přes 19 600 letových hodin a naučila více než tři tisíce lidí pilotovat. Začátkem 60. let byla nejmladší ze 13 žen, které prošly stejně náročnými testy jako sedm astronautů prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Všichni astronauti byli tehdy muži, soukromě financovaný program pro ženy byl zrušen, a Funková se tak do vesmíru nepodívala.

Čtyři do kosmu

Raketa New Shepard má odstartovat ze západního Texasu 20. července. Její let má být přelomovým okamžikem v úsilí amerických firem o novou éru komerčních letů do vesmíru. Do kosmu Funková poletí spolu s Bezosem, jeho bratrem Markem a vítězem aukce, který za místo na palubě zaplatil 28 milionů dolarů (603 milionů korun) a jehož jméno dosud nebylo zveřejněno.

Let potrvá zhruba deset minut. Do dvou minut od startu raketa zrychlí na 3700 kilometrů za hodinu. Stav beztíže má nastat po zhruba třech minutách, než loď vystoupí k hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů. Modul pak znovu vstoupí do zemské atmosféry a přistane, brzděn velkými padáky, v texaské poušti.

Společnost Blue Origin naposledy loď testovala v polovině dubna. Před návratem na Zemi vystoupila do 105 kilometrů. Zkušební let však zůstal bez posádky, takže raketa New Shepard dosud s lidmi na palubě neletěla.

Funková ve videu, které Bezos zveřejnil na Instagramu, neskrývala nadšení z nadcházejícího dobrodružství. „Nikdy mi nic nestálo v cestě,“ poznamenala. „Říkali: ,jsi dívka, to dělat nemůžeš'. Odpověděla jsem: ,Víte co, nezáleží na tom, kdo jste. Pořád to můžete dělat, pokud chcete, a já ráda dělám věci, které nikdo předtím nedělal,'“ dodala.

„Nikdo nečekal déle, Vítejte v posádce, Wally. Těšíme se, že s námi 20. července poletíte jako náš čestný host,“ prohlásil Bezos.

Ve věku 82 let se Funková stane nejstarším účastníkem vesmírné výpravy. Dosavadním držitelem rekordu byl astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli a do vesmíru se znovu podíval v roce 1998 ve svých 77 letech na palubě raketoplánu Discovery. Glenn zemřel v roce 2016 ve věku 95 let.

Souboj miliardářů

Soutěžení v rodící se lukrativní vesmírné turistice přitom rychle nabírá obrátky. Zakladatel a majitel firmy Virgin Galactic Richard Branson v noci na pátek, jen krátce po Bezosově oznámení, sám  uveřejnil, že se ke stokilometrové hranici vesmíru vydá při testovacím letu raketoplánu své společnosti VSS Unity už 11. července. O devět dní tak předstihne hlavního konkurenta Bezose.

„Virgin Galactic stojí v předvoji nového komerčního vesmírného průmyslu, který otevře vesmír lidstvu a nadobro změní svět,“ uvedl Branson v prohlášení provázejícím zprávu o jeho letu. Půjde o dvaadvacátý letový test VSS Unity, z nichž čtyři se už uskutečnily s lidmi na palubě. Tentokrát to však bude první let s plnou posádkou. Tvořit ji budou dva piloti a čtyři „specialisté mise“, včetně Bransona.

Virgin Galactic sdělila, že počítá se zahájením svých vesmírných komerčních služeb už v příštím roce. Předcházet by tomu ale měly ještě dva zkušební lety.

Musk má náskok

Zdaleka neúspěšnějším konkurentem při letech soukromých společností do vesmíru je ovšem pro Virgin Galactic i Blue Origin firma SpaceX dalšího amerického podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska.

Její nosné rakety Falcon 9 a lodě Dragon už dopravují náklad i astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a počítá se také s turisty. Kromě toho SpaceX pracuje na raketách, které by měly být schopné dopravit lidi na Měsíc i na Mars. Musk však zatím neoznámil, kdy by se do vesmíru chtěl vydat on sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...