Slimáčím slizem proti rakovině. V Ústí nad Labem zkoumají možnosti biologické léčby

Nahrávám video

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem vyvinuli způsob, jak získat z tuhého hlenu slimáků váčky zvané exosomy. Ty mají schopnost pronikat do živočišných buněk a ničit je zevnitř. Slimáci by tak mohli pomáhat v biotechnologiích i léčbě nemocí, třeba rakoviny.

Lidé mu říkají slimák, správně se ale jmenuje plzák španělský. Proslavil se jako jeden z nejhorších invazních býložravých škůdců v Evropě – přes to, jak pomalu se pohybuje, je jeho invaze směrem na sever zatím nezastavitelná. Pomáhá mu v ní jeho tuhý hlen, který vylučuje, aby se mohl pohybovat. A přesně tuto látku teď začali studovat čeští vědci – má totiž pozoruhodné vlastnosti, které mohou pomoci i lidem.

Tito slimáci jsou nesporně škůdci, způsobují značné ekologické i hospodářské škody a navíc představují i zdravotní hrozbu: působí totiž jako přenašeči patogenních bakterií a hostitelé parazitů, kteří škodí domácím zvířatům a dobytku.

„Produkuje vysoce viskózní, lepkavý a těžko odstranitelný břišní hlen, který je vytvářen převážně pěti typy žláz, což mu umožňuje překonávat mnoho typů povrchů a přírodních i umělých překážek, což může přispívat k úspěšnosti jeho geografického šíření a k úrovni současného zamoření v Evropě,“ popisují vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Scientific reports.

Experti pod vedením Michaely Liegertové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem tento hlen prozkoumali. Vyvinuli metodu, jak ho sbírat a izolovat z něj zajímavé části. V nich pak našli exosomy – jakési váčky, které se dají použít pro dopravu látek do jiných buněk.

V současné době je v biomedicíně práce s těmito váčky podle Liegertové velkým trendem – vědci je zkoušejí využívat pro transport účinných léků přímo na místo, kde mohou nejlépe působit. 

Ústečtí vědci prokázali, že exosomy se v laboratorních podmínkách opravdu dají využít právě na rakovinové buňky – „působí přímo v místě a nepůsobí škody jinde,“ vysvětluje vědkyně.

Podobné exosomy se vyskytují také u jiných zvířat, například v hadím jedu, podle vědců z UJEP mají slimáci velkou výhodu v tom, že se snadno a rychle množí a sliz plný účinných látek se z nich jednoduše a levně dá získat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 35 mminutami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 13 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 16 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 23 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.