Šíření požárů v Kanadě bylo pravděpodobnější kvůli klimatické změně

Klimatická změna nejméně dvakrát zvýšila pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Vyplývá to ze studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA).

Mezinárodní tým klimatologů se zabýval počasím, které bylo v kanadském Québecu v období od května do června letošního roku. Měnící se klima tam podle odborníků také způsobilo, že horké, suché a větrné počasí ideální pro šíření požárů bylo o 20 až 50 procent intenzivnější. 

„Zatím zkoumalo vliv změny klimatu na počasí při požárech pouze několik atribučních studií. A zatímco vliv změny klimatu na jiné extrémní povětrnostní jevy je atribuční vědou dobře popsán, jedinečné vlastnosti požárního počasí v různých oblastech světa znamenají, že studium lesních požárů je složitější. Nicméně i z omezeného počtu dostupných studií je zřejmé, že suché a teplé podmínky vedoucí k lesním požárům jsou po celém světě v důsledku změny klimatu stále běžnější a intenzivnější,“ řekla Clair Barnesová z Granthamského institutu pro změnu klimatu a životní prostředí v Londýně.

Nahrávám video

Pro hodnocení vlivu klimatické změny na vznik požárů využil tým vědců Fire Weather Index (FWI), tedy hodnocení rizika vzniku požáru na základě kombinace teploty, rychlosti větru, vlhkosti a srážek. Vědci rovněž zjišťovali, jak horké a suché povětrnostní podmínky byly v provincii od ledna do července tohoto roku.

Horší požáry Kanada nezažila

Letošní sezona lesních požárů v Kanadě je podle odborníků nejničivější zaznamenaná v zemi. Dosud bylo spáleno více než 15,3 milionu hektarů lesů, od začátku roku bylo zaznamenáno zhruba 5500 požárů. Požární sezona skončí zřejmě nejdříve na přelomu srpna a září, pravděpodobně ale později. Největší lesní požáry byly podle expertů v Kanadě dříve v roce 1989, tehdy jim podlehlo 7,6 milionu hektarů.

Ačkoliv byly povětrnostní podmínky náchylné k požárům podle odborníků bezprecedentní, nejsou už extrémně neobvyklé. V současném klimatu je podle nich možné očekávat, že podobné povětrnostní podmínky nastanou jednou za 25 let. To znamená, že existuje čtyřprocentní šance, že se vyskytnou každý rok. Ze studie zároveň vyplývá, že pokud se bude planeta nadále oteplovat, poroste riziko požárů a může se zvýšit i jejich rozsah.

„Počasí, které vede k požárům, v současnosti přibývá na všech kontinentech. Zřetelně přitom lze pozorovat nárůst pravděpodobnosti i celkové zasažené plochy v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii a podle některých důkazů existuje podobný trend také na jihu Číny. Platí to i pro Českou republiku, kde průměrná teplota stoupla od roku 1961 o celé dva stupně Celsia,“ komentoval výsledky teoretický fyzik Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

„Většina českého území v posledních šedesáti letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...