Samičky žab někdy předstírají smrt, aby se vyhnuly páření. Další se tváří, že jsou samci, ukázala studie

Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.

Úpornou snahu o rozmnožení vědci vysvětlují tím, že žáby jsou plodné jen několik málo dní, nanejvýš dva týdny v roce. Délka „plodného okna“ se liší u jednotlivých druhů. Samců je přitom zpravidla výrazně více než samiček.

„Samci si nevybírají a s velkou silou se chytají všeho, co se hýbe. Během rozmnožování se jedné samičky chytí několik samců. Většinou je samička neschopná se nechtěných samců zbavit a hrozí jí i smrt,“ uvedl tým autorů studie, který vedli Carolin Dittrichová a Mark-Oliver Rödel.

Dříve si vědci mysleli, že samičky musí pozornost samců jen pasivně snášet a nijak výrazně se jí nebrání. Tato studie ale ukazuje, že opak je pravdou. Vědci navíc zjistili, že menší exempláře žab jsou při obraně aktivnější a častěji používají všechny tři metody obrany: uhýbání, kvákání i předstírání smrti.

Vědci testovali 54 samic, které dávaly do krabic po dvou se samci. Pozorováním došli k závěru, že 83 procent žab, na něž lezl žabák, mu uhýbalo, 48 procent jich vydávalo samčí zvuky a 33 procent jich předstíralo smrt. Celkem 25 samicím se použitím těchto taktik podařilo vyhnout se páření.

V tiskové zprávě Dittrichová popsala předstírání úmrtí související s pářením jako „mimořádné“. „Předpokládalo se, že tato strategie se používá jako poslední možnost, jak se vyhnout sežrání predátory,“ dodala Dittrichová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...