Rostliny jsou učenlivé. Epigenetická paměť je chrání před klimatickou změnou, ukázal český výzkum

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

„Epigenetické mechanismy nejen umožňují rostlinám úspěšně reagovat na současné klimatické změny, ale mohou také připravit jejich potomky na podmínky, jaké mohou očekávat v průběhu jejich života. Tato adaptace je zvlášť pozoruhodná, protože nepotřebuje žádné změny v samotné DNA a je tudíž výrazně rychlejší. To poskytuje přímý důkaz, že epigenetické mechanismy mohou přispívat k adaptaci rostlin na měnící se prostředí,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Vít Latzel z Oddělení populační ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Vědci už dříve zjistili, že rostliny mohou připravit své potomky na různé stresové jevy, jako je například sucho či nedostatek živin. Přímý důkaz, že to je díky takzvaným epigenetickým procesům, tedy přenosu paměti mezi generacemi, přinesla nyní nová studie.

„Úloha epigenetických mechanismů v tomto procesu nebyla nikdy jednoznačně potvrzena v přírodních podmínkách. Náš výzkum na široce rozšířeném druhu jahodníku obecného jako jeden z prvních svého druhu ukázal, že lokální klima, jako je nízká či naopak vysoká teplota, vyvolává charakteristickou epigenetickou variabilitu, která rostlinám umožňuje reagovat na okolní klimatické podmínky,“ vysvětlil Latzel.

Rostliny jsou učenlivé

Tyto výsledky jsou důležité, protože dokazují, že rostliny, které si při svém růstu vybudují geny například na zvládnutí vysokých teplot, je mohou předávat svým potokům a ti díky tomu mohou snáze zvládat případné změny klimatu. Odborníci průzkum dělali v pokusné zahradě Botanického ústavu a v přírodních lokalitách v Itálii, Česku a Norsku. Výběr lokalit pokryl většinu klimatických podmínek, kde se druh jahodníku nachází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 51 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...