Robotický vrtulník Ingenuity má při letech na Marsu závratě, NASA chystá opravu

Americká vesmírná agentura NASA zjistila, že jeden z důležitých senzorů vrtulníčku Ingenuity, který létá na Marsu, nefunguje. Jedná se přitom o přístroj, který umožňuje vrtulníku udržovat si během letu svou polohu vůči povrchu. Bez něj se Ingenuity chová, jako by trpěl závratěmi.

Nefunčkní senzor se jmenuje inklinometr. Jedná se o dva akceleromety, které mají vždy ještě před startem Ingenuity změřit gravitaci. Tyto informace pak využívá navigační počítač robota k tomu, aby jeho let správně kopíroval povrch pod ním. 

NASA už problém řeší, současně ale upozorňuje, že je pozoruhodné, s jak málo problémy se zatím mise na Rudé planetě setkala. Přestože je robotický vrtulník experimentálním strojem, zatím nezaznamenal větší komplikace. Od února 2021, co na Marsu společně s vozítkem Perseverance přistál, se jen krátce potýkal s důsledky silné erupce na Slunci a pak s dopady změny ročních období na planetě. 

Původně NASA předpokládala, že Ingenuity může zvládnout třeba jen jeden let, který ukáže, zda je tato dopravní technologie na Marsu vůbec možná – počítalo se s tím, už při tomto prvním letu může dojít k havárii, která stroj zničí.

Ve skutečnosti ale helikoptéra letěla úspěšně už osmadvacetkrát, naposledy 29. dubna, kdy překonala vzdálenost 418 metrů. Díky tomu již NASA robota oficiálně „povýšila“ – z pouhé demonstrace technologie na oficiálního leteckého průzkummníka mise Perseverance.

Inženýři připravují změnu programování

Pro NASA by nebyl pád Ingenuity velkou tragédií – i z něj by se totiž dozvěděla řadu důležitých informací, jež by mohla využít při dalších misích. Přesto se pokusí stroj zachránit. Uvažuje tak o tom, jak problém obejít. Jednou z možností je využít jiné součásti navigačního systému, které by mohly ty nefunkční nahradit, byť ne s takovou účinností ani přesností. 

Inženýři, kteří mají robota na starosti, pracují na „záplatě“, tedy změně programování, která by měla přístroje naučit, aby dělaly věci, na které nebyly původně naprogramované.

NASA se už před začátkem mise připravovala na možné technické potíže, porucha inklinometru byla jednou z nich, což aktuální řešení urychlí. Pokud se záplata povede nasadit, měl by vrtulníček už brzy provést svůj devětadvacátý let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...