Riziko dlouhého covidu podle vědců klesá, hlavní je očkování

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Dlouhý covid, soubor dlouhodobých komplikací spojených s nákazou virem SARS-CoV-2, stále ničí zdraví až příliš mnoha lidem. Ale této nemoci oproti počátku pandemie výrazně ubylo, konstatuje nový výzkum. Klíčovou roli v této změně podle něj hrají dva faktory: třicetiprocentní vliv hrají změny viru v průběhu času, sedmdesátiprocentní roli má očkování proti covidu.

„Tento výzkum, který ukazuje, jak klesá množství dlouhého covidu, představuje vzácnou příležitost, kdy mohu v souvislosti s tímto virem sdělit dobré zprávy,“ uvedl hlavní autor studie doktor Ziyad Al-Aly. „Tyto výsledky také ukazují pozitivní účinky očkování.“

Desetina s dlouhým covidem

Dlouhý covid se projevuje dechovými obtížemi, únavou a vyčerpáním. Objevuje se průměrně u deseti procent lidí, kteří se nakazí virem SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace oficiálně zdokumentovala více než 775 milionů případů onemocnění covidem-19, což by představovalo téměř 80 milionů lidí, jež někdy postihl dlouhý covid.

Autor studie Al-Aly se věnuje dlouhodobě výzkumu toho, jak covid postihuje různé orgány, včetně těch nejdůležitějších – srdce, mozek nebo ledviny. Přestože podle něj ještě není dlouhý covid minulostí a konec zdravotních problémů spojených s touto nemocí je zatím v nedohlednu, je obrat k lepšímu jasně pozorovatelný. Přesto varuje přes usnutím na vavřínech: „Nesmíme polevit v ostražitosti. To zahrnuje i každoroční očkování, protože právě to je klíčem k potlačení rizika dlouhého covidu. Pokud od očkování upustíme, riziko se pravděpodobně zase zvýší.“

Jeho tým analyzoval miliony lékařských záznamů v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů. Tento systém je vzhledem k velkému množství amerických zdravotních pojišťoven vůbec nejrozsáhlejším integrovaným systémem zdravotní péče v USA. Vědci se tak dostali k datům 441 583 veteránů, kteří se prokazatelně nakazili virem SARS-CoV-2, a dalších 4,7 milionu nenakažených veteránů. Údaje se týkaly období od 1. března 2020 do 31. ledna 2022.

Vědci rozdělili veterány do pěti skupin: neočkovaní, kteří se nakazili původní variantou covidu hned v roce 2020, variantou delta v roce 2021 a variantou omikron v roce 2022. Další dvě skupiny zahrnovaly veterány po vakcinaci, kteří chytili variantu delta, a očkované s variantou omikron. Proč ve studii nebyli žádní veteráni po vakcinaci nakažení původním kmenem? Protože v době, kdy se objevil, ještě očkování nebylo.

Pak vědci studovali, jak vysoká byla pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu rok po nákaze u všech těchto pěti skupin.

Zjištění ukazují výhodu očkování

Nejvíc se dlouhý covid podle výzkumu objevoval u lidí, kteří se nakazili původním kmenem – tam to vedlo ke vzniku dlouhodobého zdravotního problému u 10,4 procenta infikovaných. Tento podíl se snížil na 9,5 procenta u neočkovaných nakažených deltou a na 7,7 procenta u omikronu.

Mezi očkovanými byla míra dlouhého covidu 5,3 procenta u delty a 3,5 procenta u omikronu.

„Je vidět jasný a významný rozdíl v riziku během éry delty a éry omikronu mezi očkovanými a neočkovanými,“ uvedl Al-Aly. „Pokud si tedy lidé myslí, že covid není nic hrozného, a rozhodnou se na očkování rezignovat, v podstatě tím zdvojnásobují riziko vzniku dlouhého covidu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...