Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

„Příspěvek tání grónského ledovce ke zvyšování hladiny moří je větší, než by byl bez této vlny veder,“ zdůraznila podle agentury AFP jedna z autorek zprávy WWA Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské Královské koleje. Bez změny klimatu by přitom podle ní květnová vlna veder nebyla vůbec možná.

Na Islandu teplota 15. května překročila 26 stupňů Celsia, což je pro toto roční období na ostrově bezprecedentní maximum. „Teploty pozorované na Islandu v květnu lámou všechny rekordy a překračují průměrné denní maximální teploty za květen z období 1991 až 2020 o více než 13 stupňů Celsia,“ uvedla WWA.

V květnu zaznamenalo 94 procent stanic nové teplotní rekordy, uvedl islandský meteorologický ústav.

„Vlna veder kolem dvaceti stupňů se většině lidí na celém světě nemusí zdát jako extrémní událost, ale pro tento region je to skutečně významný problém a masivně ovlivňuje celý svět,“ zdůraznila Ottová.

Sever se otepluje rychleji než zbytek planety

Podle časopisu Nature se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Zatímco celý svět se od počátku průmyslové revoluce oteplil přibližně o 1,2 stupně Celsia, Arktida se oteplila přibližně o čtyři stupně, což má ničivé dopady na lidi a ekosystémy. Toto rychlejší tempo oteplování se často připisuje tání mořského ledu: jak mizí, je nahrazován rostoucí plochou tmavé oceánské vody, která sluneční světlo spíše pohlcuje, než aby ho odrážela.

WWA varovala, že pokud globálně nárůst teploty v porovnání s předindustriálním obdobím dosáhne 2,6 stupně Celsia, což se při pokračujícím používání fosilních paliv předpokládá do roku 2100, intenzita podobných vln veder v Grónsku a na Islandu vzroste o další dva stupně.

Pro domorodé komunity Grónska znamenají rostoucí teploty a tání ledu změnu tradičních loveckých podmínek a ohrožují životní prostředí i infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...