Radost převládla i během pandemie. Češi dle průzkumu patří mezi nejšťastnější lidi na světě

Pandemie covidu zastavila více než na dva roky normální život. Nemoc sama o sobě připravila o život nejméně 6,7 milionu lidí, zpomalila světové ekonomiky a zavřela hranice. Podle nové studie ale neovlivnila štěstí lidstva.

Mezinárodní průzkum vycházel z rozhovorů s více než sto tisíci lidmi ve 137 zemích světa. Jeho výsledky ukazují, že ve všech zkoumaných oblastech světa je pocit kvality života  výrazně vyšší než před pandemií.

Když vědci dotazované požádali, aby ohodnotili svůj život na stupnici od jedné do deseti, v průměru udělili době pandemie (tedy rokům 2020 až 2022) stejně vysoké hodnocení jako letům předcovidovým (tedy 2017 až 2019).

Výsledky vyšly v již desáté Zprávě o světovém štěstí, na níž se podílel také známý ekonom Jeffrey Sachs.

Pozitivní emoce převládly

V západních zemích byla situace o něco horší než ve zbytku světa, ale celkově byly bolest a utrpení způsobené pandemií kompenzované tím, jak se lidé o sebe dokázali postarat a také tím, jak vše dokázali sdílet mezi sebou.

Globální míra „utrpení“ klesla, překvapivě více u starších lidí než u těch mladších. Senioři sice měli v době covidu vyšší počet úmrtí, ale přesto lidé starší šedesáti let uváděli v této době větší nárůst svého štěstí než mladší.

„Je to vlastně úžasné,“ komentoval pro deník Guardian výsledky zprávy její spoluautor, ekonom John Helliwel z Univerzity Britské Kolumbie. „Lidé objevili své sousedy, snažili se být pravidelněji se zástupci jiných generací, takže pocit izolace nebyl tak velký, jak by se dalo očekávat… I během těchto těžkých let zůstaly pozitivní emoce dvakrát častější než negativní a pocity pozitivní sociální podpory dvakrát silnější než pocity osamělosti.“

Důsledky této změny chování vynucené těžkou situací a obavami ze smrti se podle něj přetavily v lepší svět. Činy každodenní laskavosti, které prokazatelně zvyšují pocit štěstí, jako je pomoc cizímu člověku, přispívání na charitu a dobrovolnictví, jsou teď nad úrovní před pandemií.

Právě tyto nehmatatelné faktory lidské sounáležitosti, které se vědě jen špatně zkoumají, měly podle studie zásadní roli. 

Česko mezi dvacítkou nejšťastnějších

Pandemie zásadně nezamíchala ani tím, jak spokojené jsou jednotlivé národy. V celkovém žebříčku štěstí zůstalo na prvním místě už šestým rokem za sebou Finsko, naopak Afghánistán opět skončil na posledním místě.

Česko se umístilo mezi patnácti procenty nejšťastnějších států světa, na osmnáctém místě. Jen těsně jej předběhly státy jako Německo nebo Belgie, naopak porazilo země jako Velká Británie, Francie, Slovensko nebo Španělsko.

Výzkum ukazuje jasný a významný rozdíl mezi Západem a  zbytkem světa. Patnáct z dvaceti nejšťastnějších zemí se nachází v Evropě, doplňují je USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Izrael. 

Výzkum, který už dekádu vytváří společnost Gallup, také hodnotí, co konkrétně přispívá k hodnocení spokojenosti a štěstí lidí. Výsledky ukazují, že hlavními faktory ovlivňujícími štěstí jsou HDP na obyvatele, sociální podpora, průměrná délka života ve zdraví, svoboda rozhodování v životě, štědrost a také kontrola korupce.

Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky nemusí být zcela spolehlivé, protože k některým skupinám obyvatelstva se se svými dotazníky nedokáží dostat. Jde hlavně o lidi na okraji společnosti, duševně nemocné nebo žijící v nejrůznějších ústavech nebo bez domova.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...