Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.

Epidemie je zatím v začátku, australská ministryně zemědělství Julie Collinsová uvedla, že zatím neexistují důkazy o hromadném úhynu ptáků ani o zasažení drůbežářského průmyslu. Riziko pro lidské zdraví podle ní zůstává nízké.

První případ viru H5N1 v Austrálii vědci potvrdili letos v červnu u stěhovavého mořského ptáka. Podle aktuálních údajů je v zemi ke čtvrtečnímu dopoledni zdokumentovaných celkem 28 případů nákazy, problematické je, že se nacházejí v různých částech kontinentu: deset v Západní Austrálii, patnáct v Jižní Austrálii, dva v Novém Jižním Walesu a jeden v Queenslandu.

Toto rozšíření naznačuje, že neexistuje jedno jediné ohnisko, odkud by se nemoc šířila a které by se dalo relativně snadno zachytit, izolovat a zlikvidovat. Virus je tedy spíše podhodnocený a rozšířenější, než pouhá čísla ukazují. Nové případy navíc přibývají poměrně rychle.

Austrálie byla dlouhá léta jediným kontinentem, kde se kmen H5 nevyskytoval. Ve zbytku světa virus způsobil vážná onemocnění a úhyn drůbeže a volně žijících ptáků. „Jakmile se virus rozšíří mezi populacemi volně žijících ptáků, nebude možné zabránit ztrátám u náchylných druhů,“ upozornila Cooksonová. Dodala, že šíření mezi ptáky žijícími na stejném pobřeží není překvapivé.

Obavy o lachtaní kolonie

Nejvíce se vědci obávají šíření ptačí chřipky na Klokaním ostrově, kde zatím testy potvrdily čtyři případy. Toto místo je totiž nejen oblíbenou destinací turistů, ale také domovem ohrožené populace australských lachtanů. Tito velcí predátoři žijí v koloniích, kde se virus snadno šíří, předchozí zkušenosti s ploutvonožci přitom naznačují, že tato zvířata jsou virem snadno zranitelná. Úřady proto dočasně pozastavily turistické výlety na tamní pláže, aby zvířata ochránily.

Virus H5 se šíří mezi vodními i pobřežními ptáky. Už několik měsíců se přitom geograficky přibližoval k Austrálii, směrem od Antarktidy. Australští vědci už v červnu uvedli, že na odlehlých Heardových a McDonaldových ostrovech nákaza usmrtila více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních. V Austrálii se díky její izolované poloze nachází mnoho endemitů, tedy organismů, které nežijí nikde jinde na světě. Šíření viru pro tuto jedinečnou faunu představuje hrozbu.

Cooksonová přiblížila, že genetické sekvenování prokázalo, že všechny dosud zjištěné potvrzené případy souvisí se subantarktickými kmeny viru. Clare Scrivenová, ministryně Jižní Austrálie, ve středu prohlásila: „Je to znepokojivé, ale ne neočekávané. Věděli jsme, že až se ptačí chřipka dostane do Austrálie, nakonec se rozšíří. Rozšířila se totiž na všech ostatních kontinentech po celém světě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.