Psycholog radí, jak zvládnout stres a omezení související s koronavirem

Lidé by během koronavirové pandemie měli například omezit alkohol, sestavovat si denní plány či se pravidelně věnovat sportu, radí psycholog Dalibor Špok. Důležité je podle něj také nesoustředit se pouze sám na sebe a nezapomínat na ty nejohroženější skupiny.

Akceptujte své pocity

I ty negativní. Přijměte je. To ale neznamená je dále šířit a dávat jim nekontrolovaný průchod.

Mějte plán

Vytvořte si přesný plán/rozvrh hodin, čím se během dne zabývat. Preferujte pravidelnost a rutiny.

Nedělejte jen to, co jste zvyklí dělat doma

Snažte se napodobit běžný život (včetně obtížných aktivit, práce, pohybu).

Dělejte (také) něco obtížného a zaměřte se mimo sebe

Pokračujte v práci, studujte něco obtížného, pomozte druhým, najděte si dobrovolnickou činnost. Nezaměřujte se jen na sebe, své emoce a myšlenky.

Dejte velký pozor na alkohol a drogy

Vynechte alkohol úplně, pokud jste měl/a v minulosti s konzumací problémy nebo pokud jej potřebujete pro redukci stresu.

Hýbejte se, jak to jde

Najděte si častou a intenzivní formu pohybu, kterou můžete dělat doma (cvičení, jóga, protahování) nebo na individuální procházce v parku/přírodě.

Neřešte, co nelze řešit

Nezabývejte se starostmi nebo plány (maturita, dovolená, ztráta práce), pro které zatím nemáme dostatek informací. Počkejte si, jak se věci vyvinou, a do té doby na ně nemyslete a neřešte je s druhými.

  • Autor uvedených rad působí jako psycholog a publicista. Přednášel mimo jiné na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity či na Divadelní fakultě JAMU. Poskytuje poradenství například v oblasti osobní změny, psychických problémů, hledání vlastního povolání, produktivity, pracovní spokojenosti a seberealizace.

V nepříznivé situaci vyhledejte pomoc druhých

Je-li vaše situace velmi nepříznivá (finančně, psychicky, zdravotně), hledejte pomoc u druhých – zavolejte kolegům, blízkým, kamarádům. Nezůstávejte sami!

Dejte si pozor na to, co čtete (posloucháte)

Vyhněte se zbytečným negativním zprávám (co nejde, kde kdo vidí problém, kdo udělal chybu…). Omezte dobu sledování médií. Jinak budete žít v negativním duševním stavu.

Podporujte se vzájemně

Najděte si společné aktivity (virtuální, on-line), které vám i druhým pomohou. Simulujte pomocí on-line řešení sociální kontakt a žijte tak společně v kontaktu s ostatními svůj život (práci, cvičení, meditaci, modlitbu, relaxaci, koníček).

Připravte si krizové scénáře

Sepište si kontakty a postup „pro případ“ (ztráty práce, finanční tísně, zdravotních problémů). Ujasněte si, jak byste v takové situaci postupovali, abyste minimalizovali jejich dopad/škodu. Tyto scénáře si uložte a dále na ně nemyslete.

Nezapomínejte na nejvíce ohrožené

Nabídněte pomoc seniorům, nemocným, osamělým lidem, lidem v jakékoli krizi (sociální, vztahové, materiální) a psychicky nestabilní jedincům. Buďte k nim trpěliví a tolerantní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...