První sociální síť vznikla před 50 tisíci lety v Africe. Byla z pštrosích vajec

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec.

Výzkum zahrnoval studium více než 1500 korálků vykopaných na 31 afrických nalezištích rozesetých v pásu dlouhém téměř 2900 kilometrů. Podle analýz pravěcí lidé tyto korálky – které dodnes vyrábí a nosí některé africké kmeny – využívali mimo jiné k obchodování, vyměňování zpráv a informací a také k upevňování spojenectví.

„Je to jako sledovat sérii stop z drobečků. Tyto korálky jsou vodítkem roztroušeným napříč časem a prostorem a jen čekají na to, aby si jich někdo všiml,“ uvedla Jennifer Millerová z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně. Odbornice porovnaly vnější a vnitřní obvod korálků, tloušťku jejich stěn a zjistily, že lidé na východě a jihu Afriky začali před 50 tisíci lety vyrábět téměř identické korálky ze stejného materiálu. Tyto skupiny od sebe přitom dělily tisíce kilometrů.

„Výsledky jsou překvapivé, ale vzorec je jasný,“ dodala spoluautorka výzkumu Wang I-ming ze stejného institutu.

Sociální sítě minulosti

Jako sociální sítě se dnes označují elektronická média, která svým uživatelům umožňují na velké vzdálenosti výměnu informací, navazování přátelství, ale i vytváření komunit nebo sdílení kulturních memů.

Podobné role v minulosti plnila jiná média než ta internetová. Například ve středověku tvořila jakousi sociální síť korespondence tehdejších vzdělanců – přenášela informace přes celý kontinent, utvářela nadregionální komunity, které spojovalo přátelství i znalosti.

V podobném duchu chápou korálky z pštrosích vajec i autorky této studie. Korálky fungovaly jako kulturní výměna mezi značně odlehlými oblastmi: putovaly mezi jižní a východní Afrikou na vzdálenost až tří tisíc kilometrů. A také společnosti, které si je vyměňovaly, byly velmi odlišné. Dokazují, že právě výměna korálků pomáhala mezi populacemi udržovat kulturní kontakt a společenské vazby (a tedy udržovat sociální síť) – a to i dlouhé roky poté, co se jinak zcela geneticky odlišily a vzdálily.

Pravěké umění vydrželo do současnosti

Korálky ze skořápek pštrosích vajec jsou jednou z nejstarších nalezených forem, kterou se zdobil druh Homo sapiens. Starší je podle vědců například zvyk pomalovat se okrem, což praktikovali pravěcí muži i ženy už před 200 tisíci lety. Korálky začali nosit před zhruba 75 tisíci lety a o 25 tisíc let později se výroba skořápkových ozdob v Africe rozjela naplno.

Význam šperků ze skořápek pštrosích vajec spočívá v tom, že místo toho, aby se lidé spoléhali na přirozený tvar předmětu, skořápky opracovali, uvádí ve studii Wang a Millerová. Tím se našim předchůdcům naskytla příležitost vytvářet různé designové variace a dnešní vědci mohou díky odlišným stylům vysledovat spojitosti mezi různými kulturami.

První sociální síť na světě však netrvala věčně. Před zhruba 33 tisíci lety se vzorec nošení korálků náhle změnil. Zatímco ve východní části afrického kontinentu praxe pokračovala, v jižní Africe v podstatě vymizela a objevila se znovu až před 19 tisíci lety. Podle Millerové a Wang je možným důvodem tehdejší klimatická změna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...