První krok k cestě na Mars: Muskův Starhopper se vznesl na metanových plamenech

Společnosti SpaceX se podařilo uspět s testem lodi Starhopper. Experimentální prototyp se vznesl díky metanovému motoru Raptor do výšky přibližně 150 metrů a pak přistál. Je to důležitý krok k opakovaným letům kosmických lodí s lidskou posádkou, které by se mohly vydat i k Marsu.

Start se uskutečnil přesně podle plánů. Přistání na přibližně sto metrů vzdálené plošině už ale na sto procent nevyšlo – jedna z tlakovacích nádrží se při manévru utrhla a odletěla od zařízení. Majitel společnosti SpaceX Elon Musk přesto pogratuloval svému týmu k úspěchu. 

Starhopper je sice důležitou součástí Muskových záměrů, ale tento stroj nikam nepoletí. Jeho úkolem jsou jen drobné skoky, jež mají prověřit motory a další prvky rakety. Tomu ostatně napovídá i název, který v překladu znamená hvězdný skokan.

Videozáznam testovacího letu Starhopperu: 

Prototyp a vizualizace lodi Starship
Zdroj: SpaceX

Je tak simulací technologií pro pokročilejší model lodi, která se bude jmenovat Starship. To bude první kosmické plavidlo od dob raketoplánů, které bude schopné vyletět do vesmíru a vlastní silou pak neporušené přistát. Zapadá tak do Muskových plánů snižovat náklady na dobývání vesmíru.

Zatímco Starhopper má jen jediný motor Raptor, Starship bude mít zpočátku tři a pak až sedm vlastních. Až bude tato loď připravena, odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy s 31 motory Raptor. Jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. Loď spojená s raketou se bude tyčit do výše 122 metrů. Vzniknou v zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu.

Starship by se po plánovaném dokončení roku 2021 měla zpočátku vydávat na komerční lety na oběžnou dráhu – bude tam dopravovat družice. O dva roky později by už ale měla vyrazit s lidskou posádkou na cestu kolem Měsíce. SpaceX sice zatím neupřesnila, na kdy plánuje cestu této lodi k Marsu, ale její šéf Musk naznačil, že by první základna na Rudé planetě mohla začít vznikat už kolem roku 2028.

Mnohem výkonnější motor

Použité motory Raptor, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.

Začaly vznikat už roku 2009. Zpočátku jejich vývoj platila jen společnost SpaceX, ale poslední tři roky je spolufinancuje americké vojenské letectvo. To si od nich slibuje nezávislost na ruských raketách, které dopravují posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Oproti starším generacím motorů jsou zvláštní tím, že místo obvyklé směsi kerosinu a kyslíku využívají směs metanu a kapalného kyslíku. Díky tomu mají největší poměr tahu ke hmotnosti. Platí za to ale značnou technologickou složitostí.

Létající popelnice

Nynější test navázal na červencový start, který se nepovedl. Motor Raptor se tehdy sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat vysoké plameny.

Nepovedený test lodě Starhopper
Zdroj: SpaceX

Vzhled Starhopperu je úmyslně nedůležitý, nemusí mít správnou aerodynamiku, která by byla potřebná pro let mimo atmosféru. Elon Musk proto lodi s nadsázkou přezdívá „Táta R2D2“, čímž naráží na slavného robota z filmové ságy Star Wars. Jiní komentátoři mají pro tuto loď jiné přezdívky – od létající popelnice až po vodárenskou věž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...