Příští globální pandemii způsobí chřipka, předpokládají vědci. Obávají se ale také nemoci X

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Na konci dubna proběhne v Barceloně světový kongres epidemiologů a expertů na infekční nemoci. Účastníci byli už předem požádáni, aby každý seřadil možné pandemické hrozby podle toho, jak moc je považují za pravděpodobné. Před konferencí výsledky vyšly v odborném časopise Travel Medicine and Infectious Disease.

Vědci nejčastěji považují za nemoc s největším pandemickým potenciálem chřipku; tu umístilo na první místo seznamu 57 procent z nich, 17 procent ji dalo na druhé místo. Na druhém místě se umístila „nemoc X“, kterou na první místo zařadilo 21 procent respondentů. A na třetí pozici skončil covid-19, který považuje za nejhrozivější chorobu osm procent expertů. Nemoc X je přitom choroba, která zatím neexistuje, respektive doposud nepopsaný patogen, který se může teprve objevit. Před rokem 2019 by se dal za nemoc X označit právě covid.

Na čtvrtém a pátém místě se shodně umístily virus krymsko-konžské hemoragické horečky a virus eboly, oba zařadilo na první místo největší pandemické hrozby 1,6 procenta respondentů. Na dalších pozicích skončily virus Nipah, henipavirus a virus horečky Rift Valley.

Nemoc X je název, který vědci a Světová zdravotnická organizace dali neznámému patogenu, který by se mohl v budoucnu objevit a způsobit vážnou mezinárodní epidemii nebo pandemii. V únoru 2018 byla nemoc X zařazena na aktualizovaný seznam nemocí, u nichž by investice do výzkumu a vývoje měly být mezinárodní prioritou, seznam vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Samotná nemoc X je hypotetická, neexistuje. Koncept nemoci X ale popisuje velmi reálnou a rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, na kterou se svět musí lépe připravit. Poslední nemocí X, která se objevila, byl virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19.

Nikdo nedokáže předpovědět, kde a kdy se objeví další nemoc X. Jisté však je, že budoucí nemoc X existuje a v určitém okamžiku se přenese ze zvířat na lidi a začne se šířit v podobě epidemie. Nedávná historie nám ukazuje, že epidemie patogenů schopných způsobit závažná onemocnění a smrt lidí jsou stále častější. Jen v 21. století došlo k propuknutí SARS-CoV-1, MERS, zika a mnoha dalších nových a znovu se objevujících virových onemocnění.

Výzkum publikovaný v roce 2022 zjistil, že pravděpodobnost pandemie s podobným dopadem, jako měl covid-19, je přibližně 1:50 v každém roce. To znamená, že celoživotní pravděpodobnost, že někdo, kdo čte tento článek, zažije pandemii podobnou covidu, je asi 38 procent. K tomuto zvyšujícímu se riziku významně přispívají změny životního prostředí.

Jak snížit hrozbu příští pandemie

Světová zdravotnická organizace (WHO) představila komplexní plán výzkumu a vývoje pro prevenci epidemií, který se zaměřuje na klíčové infekční nemoci, jež významně ohrožují veřejné zdraví. Tyto nemoci vybrali experti po důkladném vyhodnocení s přihlédnutím k faktorům, jako je přenosnost, infekčnost, závažnost a jejich vývojový potenciál.

Účastníci měli za úkol seřadit různé patogeny na základě jejich vnímaného rizika vyvolání pandemie, přičemž šlo o nemoci uvedené v plánu výzkumu a vývoje WHO a další patogeny. Odborníci mohli seřadit 14 patogenů (13 reálných a nemoc X) podle jejich vnímaného rizika a také navrhnout patogeny, které na předloženém seznamu nebyly. Každý patogen obdržel skóre na základě svých pozic. Celkem autoři studie dostali 187 odpovědí od odborníků na infekční nemoci z 57 různých zemí.

„Studie odhalila, že chřipka, nemoc X, SARS-CoV-1, SARS-CoV-2 a virus ebola jsou z hlediska jejich pandemického potenciálu nejvíce znepokojující patogeny. Vyznačují se přenosností prostřednictvím kapének v dýchání a historií předchozích epidemických nebo pandemických výskytů,“ doplňují autoři.

Proč právě chřipka zůstává stále největší pandemickou hrozbou? „Každou zimu máme chřipkovou sezonu,“ dodávají výzkumníci. „Dalo by se říci, že to znamená, že každou zimu dochází k malým pandemiím. Jsou víceméně pod kontrolou, protože různé kmeny nejsou dostatečně virulentní. Přesto se každou sezonu příslušné kmeny mění, což je důvod, proč můžeme chřipkou onemocnět několikrát za život a vakcíny se rok od roku mění. V případě, že se nový kmen stane virulentnějším, můžeme o tuto kontrolu přijít.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...