Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.

Letní horka mohou být nepříjemná. Ale nejen to. Když teploty překročí hranici popsanou jako kombinace horka a vlhkosti vzduchu, tak mohou i zabíjet. Nejohroženější jsou senioři a lidé s podlomeným zdravím. Až doposud se předpokládalo, že tato kombinace dvou výše uvedených faktorů se zatím neobjevila, ale nový výzkum australských expertů pod vedením profesorky Sarah Perkins-Kirkpatrickové vypráví odlišný příběh.

Vědci z Australské národní univerzity totiž nyní popsali, že ke smrtícím vlnám veder dochází už při teplotách a vlhkosti, které se dříve považovaly za snesitelné. Nejde tentokrát o „pouhé“ modelování, ale o výsledky reálných měření teplot v reálném světě. Klimatologové se zaměřili na několik vln veder v různých klimatických podmínkách: v Mekce roku 2024, v Bangkoku roku 2024, v americkém Phoenixu v roce 2023, australském Mount Isa roku 2019, pákistánském Larkany roku 2015 a v Seville v roce 2003. Při všech s výjimkou australské vlny veder zemřelo vždy nejméně tisíc lidí.

Vědci tvrdí, že během všech těchto šesti událostí byly překročeny prahové hodnoty, při kterých není možné pro oslabený organismus bez ochrany přežít. „Spousta lidí se oprávněně obává možných dopadů budoucích vln veder v souvislosti s pokračujícím globálním oteplováním. Náš výzkum ale ukazuje, že podmínky, při kterých není možné přežít, se vyskytují už během současných vln veder,“ uvedla Perkins-Kirkpatricková.

Známá teplota vlhkého teploměru

Limity tepelného stresu pro přežití člověka jsou definované pomocí takzvané teploty vlhkého teploměru na 35 stupňů Celsia. Teplota vlhkého teploměru je pojem, který se v meteorologii často používá. Jde o teplotu, která se naměří teploměrem, jehož čidlo je obaleno mokrým hadříkem. Voda z hadříku se odpařuje, a odpařování spotřebovává teplo – tím teploměr ochladí. Čím sušší je vzduch, tím rychleji se voda odpařuje a tím více se teploměr ochladí, takže rozdíl mezi „suchým“ a „mokrým“ teploměrem je velký. Naopak při stoprocentní vlhkosti se voda neodpařuje vůbec a oba teploměry ukazují stejnou hodnotu. Teplota vlhkého teploměru tedy vždy leží mezi skutečnou teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu a slouží jako praktická míra toho, kolik vlhkosti vzduch ještě „unese“.

Nedávno ale model HEAT-Lim, který společně vyvinuli vědci ze Sydney University a Arizona State University, prokázal, že po zohlednění omezení lidské fyziologie mohou být prahové hodnoty tepelného stresu způsobeného okolním prostředím nižší a také sušší, než se doposud předpokládalo.

„Události, které jsme zkoumali pomocí modelu HEAT-Lim, se všechny odehrály při teplotě vlhkého teploměru pod 35 stupňů a zahrnovaly pravidelné překračování smrtelných prahových hodnot pro starší osoby přímo vystavené slunečnímu záření,“ uvedla profesorka Perkins-Kirkpatricková. „Navíc se ukázalo, že extrémně horké, ale suché podmínky jsou stejně smrtelné jako horké a vlhké podmínky.“

Nejvyšší teploty ve studovaných městech během těchto událostí se pohybovaly od 41,53 stupně v Mount Isa do 46,73 stupně ve Phoenixu; nejvyšší teploty vlhkého teploměru se pohybovaly od 24,32 stupně ve Phoenixu do 30,85 stupně v Larkany. Všechny tyto hodnoty jsou ve stupních Celsia.

Data, tedy reálná měření plus záznamy poskytovatelů zdravotní péče, ukazují, že během vln veder na Blízkém východě, v jižní Asii, Střední Americe, Austrálii a Indii/Pákistánu čelili lidé ve věku 65 let a starší extrémně vysokému riziku fyziologického tepelného stresu, pokud neměli přístup ke stínu nebo ochlazení. „Zranitelnost lidí vůči extrémním podmínkám se bude s pokračujícím globálním oteplováním zvyšovat,“ varovali autoři.

Zdůrazňují, že v dalších letech proto bude zapotřebí zaměřovat se ve veřejném prostoru na vznik takových míst, která budou seniorům i dalším zranitelným osobám pomáhat s adaptací. Jde například o lepší přístup ke stínu, veřejné, snadno dostupné budovy, kde se mohou lidé ochladit, a samozřejmě také vodní prvky s pitnou vodou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.