Použití mýdla může přitahovat komáry, ukazuje studie

Mytí mýdlem se může jevit jako rozumná strategie, jak se vyhnout pozornosti hmyzu. Podle vědců ale může jeho vůně naopak komáry přitahovat, protože když se neživí krví, doplňují příjem cukru nektarem. Vyplynulo to ze studie v odborném žurnálu iScience.

Vědci, kteří výzkum prováděli, uvedli, že komáři dávali přednost vůni dobrovolníků, kteří se myli třemi ze čtyř testovaných populárních značek mýdla. 

„Skutečnost, že přebíráme tyto květinové a ovocné vůně a dáváme je na tělo, znamená, že nyní voníme jako květina i člověk zároveň,“ řekl Clément Vinauger, který vedl práci na americké univerzitě Virginia Tech. „Je to, jako kdybyste se probudili a ucítili něco, co by bylo zároveň jako káva a muffiny. Velmi přitažlivé,“ dodal.

Účinky mýdel se u jednotlivých lidí poněkud lišily, pravděpodobně v důsledku interakcí mezi jeho vůní a jedinečným pachovým profilem každého člověka.

„Je pozoruhodné, že tentýž člověk, který je pro komáry extrémně přitažlivý, když je nemytý, se může s jedním mýdlem stát pro komáry ještě přitažlivějším a s jiným mýdlem se pak pro ně stane odpudivým,“ uvedl Vinauger.

Vědci dospěli k závěru, že výběr mýdla by mohl částečně vysvětlit, proč jsou někteří lidé magnetem na komáry, zatímco jiní vyváznou bez kousnutí.

Vyloučit vliv vydechovaného oxidu uhličitého

Do studie, publikované v časopise iScience, byli zapojeni čtyři dobrovolníci, kteří předložili vzorky látek, jež měli předtím nasazené na ruce. Zároveň buď nepoužili žádné mýdlo, nebo byli umytí některou ze čtyř různých značek mýdla – Dial, Dove, Native a Simple Truth.

Samičky komárů, které se na rozdíl od samečků živí krví, byly pozorovány, jak přistávají na vzorcích látek, aby bylo možné určit, čemu dávají přednost. Tkanina byla použita namísto toho, aby se hmyzu vystavili sami dobrovolníci, aby se vyloučil vliv vydechovaného oxidu uhličitého, který je pro komáry dalším důležitým vodítkem.

Z výzkumu vyplynulo, že mýdlo Dove, Dial a Simple Truth zvýšilo atraktivitu některých dobrovolníků pro hmyz, ovšem ne všech. Naopak rukáv poznamenaný odérem mýdla značky Native komáry spíše odpuzoval. Jeho relativně odpuzující účinek by podle vědců mohl souviset s jeho kokosovou vůní, neboť existují určité důkazy, že kokosové oleje jsou pro komáry přirozeným odpuzujícím prostředkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...