Polský hrdina boje za nezávislost USA byl asi žena či intersexuál. Prokázal to výzkum jeho ostatků

Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.

Casimir Pulaski, který se narodil v roce 1745 do polské šlechtické rodiny jako Kazimierz Michal Wladyslaw Wiktor Pulaski, bojoval v Polsko-litevské unii proti rostoucímu vlivu Ruska. Po vojenské porážce protiruských sil odešel do exilu ve Francii, kde se seznámil s Benjaminem Franklinem, který jej získal pro boj amerických kolonií za nezávislost na Británii.

Casimir Pulaski v hostinci
Zdroj: Korneli Szlegel/Wikimedia Commons

Pulaski je dnes považován za hrdinu v Polsku i ve Spojených státech, kde v roce 1777 údajně zachránil život pozdějšímu prvnímu prezidentovi Georgi Washingtonovi, když našel únikovou cestou z britského obklíčení. Zemřel ve věku 34 let v roce 1779 poté, co byl zraněn při obléhání města Savannah.

Výsledek, který nikdo nečekal

Ostatky generála Pulaského byly více než dvě stovky let uloženy v kovové schránce pod pomníkem v Savannahu ve státě Georgia. Před dvěma desítkami let vědci kosti vyzvedli a prozkoumali. K překvapení antropologů se ale u ostatků jednalo o kosti s jednoznačnými ženskými rysy. „Ta kostra je tak ženská, jak jen může být,“ popsal výsledek svého zkoumání forenzní antropolog z Arizonské státní univerzity Charles Merbs.

Zaskočení vědci se následně pokoušeli prokázat, že kosti patří skutečně hrdinovi války za nezávislost, a vyloučit tak, že někdo ostatky vyměnil za kosti ženské. Opotřebení kostí podle výzkumu odpovídala jízdě na koni a zraněním, která bylo možné utrpět v bitvách.

Tým vědců v čele s Charlesem Merbsem a Karen Burnsovou odebral rovněž vzorky DNA z ostatků Pulaského praneteře, tehdejší metody jim ale neumožnily určit, zda jsou příbuzní. Svou domněnku, že byl polský šlechtic ve skutečnosti ženou nebo intersexuálem, tak museli vědci označit za pouhou hypotézu.

Fort Pulaski v USA
Zdroj: Edibobb/Wikimedia Commons

Nedávno se však k výzkumu Merbse a Burnsové vrátil jiný tým vědců, který na základě lepšího testu DNA zjistil, že srovnání vzorků z kostí ze schránky nalezené pod pomníkem v Savannahu a z ostatků Pulaského praneteře dokazuje, že šlo o příbuzné.

Kdo je intersexuál?

Hrdina bojů za nezávislost, po kterém je v USA pojmenováno i několik měst, byl tak podle vědců geneticky žena nebo intersexuál, tedy jedinec, který se narodil s odlišnými vnitřními či vnějšími pohlavními znaky, než jsou typické pro muže nebo ženu. Podle Organizace spojených národů se až 1,7 procenta populace rodí jako intersexuálové.

Podle antropologa Merbse ale není pravděpodobné, že si generál Pulaski, který byl vychován jako muž, někdy myslel, že je žena. Mohl si podle něj myslet nanejvýš to, že s jeho tělem není něco tak docela v pořádku. „Tehdy o tom prostě ještě nevěděli,“ řekl s odkazem na intersexualitu, o které se v lékařských záznamech začíná poprvé psát až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...