Po mnoha trasách Nové hedvábné stezky můžou cestovat i invazní druhy

Projekt Nové hedvábné stezky, který má ještě lépe propojit Čínu se zbytkem světa, vyvolává obavy ekologů. Zvyšuje pravděpodobnost, že se díky lepším a častěji využívaným komunikacím začnou snáz šířit invazní druhy. Ty mohou po mnoha trasách v rámci projektu putovat všemi směry, varuje mezinárodní vědecký tým vedený expertem z Pekingu. Vyzývá proto vlády, aby včas přistoupily k preventivním opatřením.

Čína se před pěti lety rozhodla pro ambiciózní projekt Nové hedvábné stezky. Jeho cílem je propojit víc než 120 zemí světa šesti pozemními a několika námořními koridory, které spojí města i přístavy podél tradičních dopravních cest. Čína věří, že tento plán by mohl zlepšit obchodní výměnu mezi jednotlivými státy, a všechny zúčastněné tak obohatit. Podle vědecké studie zveřejnění v odborném časopise Current Biology na konci ledna ale tato iniciativa představuje také přírodní hrozbu.

Ekologická rizika Nové hedvábné stezky
Zdroj: Current Biology/ ČT24

Přírodovědci, kteří plán Nové hedvábné stezky studovali, varují, že by mohl ohrozit biodiverzitu v zúčastněných zemích. Stouplo by totiž riziko zavlečení invazních druhů, které by vytlačovaly ty původní. Na nepředpověditelné důsledky upozorňují sami čínští vědci.

Podle autorů práce zdůrazňují výsledky potřebu řádného vyhodnocení možných rizik biologických invazí i nutnost jejich proaktivního řešení. „Obáváme se, že většina míst rizikových z pohledu možných invazních organismů leží podél šesti navrhovaných ekonomických koridorů,“ uvedl I-ming Li z čínské Akademie věd.

Vědci odhadli rizika biologické invaze u 816 druhů suchozemských obratlovců, kteří žijí na místech, kudy má Hedvábná stezka vést. Pak do tabulky zanesli, jaké oblasti jsou nejohroženější a jakými druhy. Z ní vyplývá, že přibližně 15 procent rozlohy zemí projektu Nová hedvábná stezka je ohroženo tím, že by se prostřednictvím obchodu do těchto míst mohly dostat nové druhy živočichů. Tyto oblasti se nacházejí v drtivé většině dotčených států.

Invaze možná

Dalším varovným signálem je, že dvě třetiny zemí Hedvábné stezky jsou vhodné pro to, aby se v nich invazní organismy dokázaly dlouhodobě usadit. Podle studie existuje 14 kritických oblastí, které kombinují obě výše uvedená rizika – tedy jak snadnost pronikání, tak i schopnost dlouhodobého usazení. Patří k nim například Karibské ostrovy, severní Afrika, východní Evropa nebo jihovýchodní Asie – a velká část z nich leží v oblastech, kudy mají vést koridory Nové hedvábné stezky.

Data také ukazují, že jednou ze zemí, která by na Novou hedvábnou stezku doplatila v tomto ohledu nejvíc, by byla zřejmě sama Čína. Je tomu tak zejména kvůli vysokému počtu velkých přístavů, jimiž většina zboží – a tedy i zvířat – prochází.

Tým profesora Li na základě těchto zjištění doporučuje urychlené zahájení projektu, který se bude věnovat prevenci, monitorování i rychlé reakci a také efektivní kontrole pohybu cizích tvorů v zemích Nové hedvábné stezky. „Jen to zajistí, že tento projekt bude udržitelný,“ uvedl.

Jejich práce je jen začátek; poskytla základní informace o obratlovcích, kteří představují největší invazní riziko. Aby něco podobného kontrole a monitoringu fungovalo, bylo by podle čínských vědců potřeba, aby se do této iniciativy zapojilo co nejvíc agentur a států, jen tak bude možné rizika invazních druhů minimalizovat.

Vědci také volají po mnohem přísnějších pravidlech pro odhalování těchto invazních druhů, zejména na letištích, v přístavech a na dalších typech dopravních koridorů. Obávají se toho, že v řadě zemí, kudy by Nová hedvábná stezka měla vést, není k takovým kontrolám dostatek technologií, vůle ani finančních zdrojů – a mohou tak ohrozit ostatní účastnické země.

Vědci hodlají v tomto výzkumu pokračovat, chtěli by rozšířit záběr i hloubku studie a popsat, jaké konkrétní druhy by se mohly v budoucnu stát většími hrozbami pro konkrétní země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 16 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...