Ve světě výrazně přibývá rakoviny tlustého střeva a konečníku

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.

Výsledky mohou na první pohled vypadat optimisticky. Ve Spojených státech se totiž věkově standardizovaná míra výskytu kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku) snížila z 66,2 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 1985 na 35,7 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2018.

Jenže to není celý obrázek. Protože u časného kolorektálního karcinomu naopak došlo ve Spojených státech od poloviny devadesátých let dvacátého století k výraznému nárůstu. A to jak u mužů, tak u žen, a to z 5,9 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2000 na 8,4 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2017. Týká se zejména mladých: ve srovnání s dospělými narozenými v roce 1950 je u osob narozených v roce 1990 dvakrát vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a čtyřikrát vyšší riziko vzniku rakoviny konečníku.

Znepokojivá data

A podle dat této studie to není zdaleka jen problém Ameriky. Výskyt časného kolorektálního karcinomu se totiž zvyšuje po celém světě, a to zejména v těch nejbohatších zemích. Studie provedená ve dvaceti evropských státech odhalila výrazný nárůst výskytu časného kolorektálního karcinomu v letech 2004 až 2016, přičemž u osob ve věku 20–29, 30–39 a 40–49 let došlo k nárůstu o 7,9 procenta, 4,9 procenta a 1,6 procenta. I zde tedy jasně přibývá nádorů u té nejmladší skupiny.

V České republice se kolorektální karcinom vyskytuje velmi často: každý rok je diagnostikován u více než sedmi tisíc lidí, více než tři tisíce pacientů na toto onemocnění každoročně umírá. Největší šance na úplné uzdravení je při brzkém objevení nádoru v časném stadiu (klinické stadium I a II). Důležitá jsou proto preventivní vyšetření v rámci screeningového programu, která jsou určena pro občany nad 50 let a jsou bezplatná.

Zdroj: NZIP

Kvůli těmto znepokojivě rostoucím číslům se časný kolorektální karcinom stal ve Spojených státech hlavní příčinou úmrtí na rakovinu u mužů mladších padesáti let a druhou hlavní příčinou u stejně starých žen.

Nemoc postihuje v nepřiměřené míře černochy, Hispánce, původní obyvatele Ameriky a Asiaty. Analýza Národního onkologického institutu z let 1973 až 2009 ukázala, že rozdíl mezi těmito skupinami a bělošskou americkou populací je více než dvojnásobný.

Příčin je více

Změna je poměrně výrazná, a to tak, že na ni nejsou připravení ani lékaři. Ani oni, ani samotní pacienti nemají podezření na rakovinu, takže stoupá pravděpodobnost nekvalitního vyšetření, případně pozdní diagnózy, což zase snižuje naději na vyléčení.

Mladším pacientům se také mnohdy doporučuje agresivnější léčba, ale ta jim podle dat nepřináší výhodu v přežití.

Co se týká přímo příčin vzniku této nemoci, tak vědci upozorňují, že mezi rizikové faktory spojené se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny trávicího traktu s časným nástupem patří obezita, strava západního typu, nealkoholické ztukovatění jater, kouření a také pití alkoholu.

Obezita, zejména v dětském a adolescentním věku, ve Spojených státech i v Evropě stále přibývá a je jednou z hlavních teorií zvyšujícího se výskytu některých časných stadií rakoviny trávicího traktu. Důkazem je například výzkum z roku 2019 ve Spojených státech na 85 256 ženách – u těch s BMI nad 30 bylo téměř dvojnásobné riziko vzniku časného kolorektálního karcinomu ve srovnání s ženami s nižším BMI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 mminutami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 1 hhodinou

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 18 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 20 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 22 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...