Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Lyska černá je vodní pták s nápadnou lysinkou na hlavě, který hnízdí i v České republice. Právě jejich hnízda teď zaujala vědce.

Zjistili totiž, že lysky využívají pro stavbu hnízd hlavně lidské odpady. A data trvanlivosti na nich se dají používat jako ukazatele „antropocénu“ – období v historii Země, které se vyznačuje rozsáhlým dopadem lidské činnosti na přírodu.

Plastové hnízdo lysky fungující víc než třicet let
Zdroj: Ecology

V minulosti lysky používaly pro svá hnízda rostlinnou hmotu, která se rychle rozkládá; proto se jen výjimečně do svých hnízd vracely a na každou sezonu si stavěly nová. Jenže když lysky pronikly do měst, respektive, když města pronikla do biotopů lysek, narazili tito ptáci na trvanlivější materiál – plast.

Výzkum probíhal v Holandsku, kde tito ptáci hnízdí ve velkých počtech kolem kanálů, ale stejný jev je k vidění i u českých lysek. Plast se rozkládá v přírodě tak dlouho, že se z pohledu života lysky dá označit za věčný. Ptáci ho vrství na sebe a každý rok tak přibude nová vrstva čerstvého odpadu. Vědci teď tyto plastové „letokruhy“ prostudovali a v odborném časopise Ecology popsali, že z nich dokáží velmi přesně určit, kdy byla hnízda postavená, jak intenzivně se využívají a co se v nich děje.

Mláďata lysky
Zdroj: Wikimedia Commons/Maggifix

Základním faktorem jsou vytištěná data spotřeby na plastových obalech, která fungují přesněji než jakákoliv jiná metoda datace. Navíc je to metoda mnohem levnější. Autorům studie se tak podařilo rekonstruovat i historii táhnoucí se zpět desítky let, nejstarší z umělohmotných hnízd pochází z roku 1991.

Lysky jsou velmi přizpůsobiví vodní ptáci, kteří se dokázali rozšířit do Eurasie, Indonésie, Austrálii a severní Afriky.

V České republice se jedná o běžný druh, který se vyskytuje asi na 76 až osmdesáti procentech území. Počet hnízdících párů se odhaduje na dvacet až čtyřicet tisíc.

Příběh hnízda

Na dně tohoto starého hnízda se nacházel obal od tyčinky propagující mistrovství světa ve fotbale v roce 1994, zatímco horní, novější vrstvy ukrývaly odhozené respirátory z pandemie covidu-19. Vědci pak tato data porovnali s archivními snímky z Google Street View a zjistili, že hnízdo muselo být domovem nejméně tří generací lysek. Tito ptáci totiž jedno hnízdo využívají maximálně pět až deset let.

Časová osa plastových obalů z hnízda lysek
Zdroj: Ecology

Vědci věří, že po detailnější analýze by bylo možné zjistit, jaké druhy plastů jednotlivé rodiny mají v oblibě, jakým se vyhýbají a možná i to, jaký vliv má použitý materiál na jejich zdraví.

Otevírá to i další možnosti zkoumání. Například by vědci mohli analyzovat, jak dobře nebo špatně se konkrétní druhy obalů v přírodě rozkládají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 5 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 7 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 7 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.