Pětině migrujících druhů hrozí vyhynutí, varuje nová zpráva

Nahrávám video
Pětině stěhovavých druhů hrozí vyhynutí
Zdroj: ČT24

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Na čápy a husy táhnoucí za teplem na jih jsou Evropané zvyklí po tisíce let. Jenže i tyto jistoty berou v posledních desetiletích za své. Přestože už čtyřicet let existuje mezinárodní úmluva o ochraně skoro dvanácti set stěhovavých živočišných druhů, dostávají se tato zvířata do stále složitější situace. Dokazuje to vůbec první celosvětová studie pod hlavičkou OSN.

„Zpráva ukazuje, že trend jde špatným směrem. Zmenšila se populace skoro 44 procent druhů zapsaných v dohodě,“ upozorňuje Kelly Malschová, autorka dokumentu. Celé pětině z nich dokonce hrozí vyhynutí – třeba albatrosům, supům nebo orlům stepním. Nejvážnější stav přitom panuje ve světových oceánech. V kritické situaci se ocitly skoro všechny z 58 druhů ryb na schváleném seznamu.

Vědci za tím vidí dvě hlavní příčiny, obě spojené s vlivem lidské činnosti – tou první je úbytek přirozeného prostředí v důsledku nejrůznějšího znečištění, druhou je nadměrný lov.

„Jedním z překvapení zprávy bylo zjištění, že pro některé druhy je ve skutečnosti větší hrozbou jejich nadměrné využívání. To je klíčové,“ doplňuje Amy Fraenkelová, výkonná tajemnice Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.

Takoví živočichové přitom ani nemusí být středem zájmu rybářů. Jen ve vlečných sítích uváznou, když sami sledují kořist. Jde třeba o rejnoky nebo některé druhy žraloků, kteří už sice mezi ohrožené patří, ale v dohodě ještě zmíněni nejsou. Čtyři stovky takových migrujících druhů proto chtějí zoologové na seznam úmluvou chráněných zvířat dopsat.

Ochrana může fungovat, ale ne bez mezinárodní spolupráce

„Stěhovavé druhy nemůžeme chránit bez multilateralismu, jednoty a přeshraniční spolupráce,“ tvrdí Inger Andersenová, výkonná ředitelka programu OSN na ochranu životního prostředí.

Migrující zvířata sama hrají zásadní roli v ochraně nejrůznějších biotopů na Zemi tím, že mezi nimi přenášejí živiny a opylují rostliny. Jenže právě kvůli jejich přesunům je složitější chránit je samotné, především proto, že v každém státě často platí jiná pravidla.

Úspěchu se přitom při spolupráci dá dosáhnout. Ukazuje to případ sněžného levharta, který se pohybuje na území dvanácti zemí. „Trend opět ubírá správným směrem. Při nedávném sčítání se jejich počet zase zvýšil,“ potvrzuje Colman O’Criodain ze Světového fondu na ochranu přírody.

Úsilí ochránců přírody se vyplatilo i u keporkaka – v padesátých letech této velryby zbývalo asi jen pět stovek kusů, teď moře brázdí pětadvacet tisíc jedinců. Autoři zprávy doporučili opatření pro záchranu dalších druhů, mimo jiné vytvoření chráněných koridorů nebo obnovení aspoň třetiny znečištěných oblastí. Na tahu jsou teď vlády dotčených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...