Pětině migrujících druhů hrozí vyhynutí, varuje nová zpráva

Nahrávám video

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Na čápy a husy táhnoucí za teplem na jih jsou Evropané zvyklí po tisíce let. Jenže i tyto jistoty berou v posledních desetiletích za své. Přestože už čtyřicet let existuje mezinárodní úmluva o ochraně skoro dvanácti set stěhovavých živočišných druhů, dostávají se tato zvířata do stále složitější situace. Dokazuje to vůbec první celosvětová studie pod hlavičkou OSN.

„Zpráva ukazuje, že trend jde špatným směrem. Zmenšila se populace skoro 44 procent druhů zapsaných v dohodě,“ upozorňuje Kelly Malschová, autorka dokumentu. Celé pětině z nich dokonce hrozí vyhynutí – třeba albatrosům, supům nebo orlům stepním. Nejvážnější stav přitom panuje ve světových oceánech. V kritické situaci se ocitly skoro všechny z 58 druhů ryb na schváleném seznamu.

Vědci za tím vidí dvě hlavní příčiny, obě spojené s vlivem lidské činnosti – tou první je úbytek přirozeného prostředí v důsledku nejrůznějšího znečištění, druhou je nadměrný lov.

„Jedním z překvapení zprávy bylo zjištění, že pro některé druhy je ve skutečnosti větší hrozbou jejich nadměrné využívání. To je klíčové,“ doplňuje Amy Fraenkelová, výkonná tajemnice Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.

Takoví živočichové přitom ani nemusí být středem zájmu rybářů. Jen ve vlečných sítích uváznou, když sami sledují kořist. Jde třeba o rejnoky nebo některé druhy žraloků, kteří už sice mezi ohrožené patří, ale v dohodě ještě zmíněni nejsou. Čtyři stovky takových migrujících druhů proto chtějí zoologové na seznam úmluvou chráněných zvířat dopsat.

Ochrana může fungovat, ale ne bez mezinárodní spolupráce

„Stěhovavé druhy nemůžeme chránit bez multilateralismu, jednoty a přeshraniční spolupráce,“ tvrdí Inger Andersenová, výkonná ředitelka programu OSN na ochranu životního prostředí.

Migrující zvířata sama hrají zásadní roli v ochraně nejrůznějších biotopů na Zemi tím, že mezi nimi přenášejí živiny a opylují rostliny. Jenže právě kvůli jejich přesunům je složitější chránit je samotné, především proto, že v každém státě často platí jiná pravidla.

Úspěchu se přitom při spolupráci dá dosáhnout. Ukazuje to případ sněžného levharta, který se pohybuje na území dvanácti zemí. „Trend opět ubírá správným směrem. Při nedávném sčítání se jejich počet zase zvýšil,“ potvrzuje Colman O’Criodain ze Světového fondu na ochranu přírody.

Úsilí ochránců přírody se vyplatilo i u keporkaka – v padesátých letech této velryby zbývalo asi jen pět stovek kusů, teď moře brázdí pětadvacet tisíc jedinců. Autoři zprávy doporučili opatření pro záchranu dalších druhů, mimo jiné vytvoření chráněných koridorů nebo obnovení aspoň třetiny znečištěných oblastí. Na tahu jsou teď vlády dotčených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...