Past pokroku: Čínští komunisté chtěli zničit vrabce, málem zničili sami sebe

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

„Žádný bojovník nesmí ustoupit, dokud nebude bitva vyhrána. Všichni se musí do boje zapojit horlivě a odvážně; musíme vytrvat s houževnatostí revolucionářů,“ hlásal pekingský lidový deník. Do boje toho dne vyrazily miliony Číňanů. Nikoliv proti lidem, ale proti vrabcům.


Takhle začalo na přelomu dubna a května 1958 v Pekingu vybíjení vrabců, které bylo pokračováním kampaně, jež na venkově probíhala již několik měsíců. 

Velmoc proti vrabcům

Jak k takovým scénám došlo? Čínský vůdce Mao Ce-tung příliš nerespektoval přírodu. Muž, který vládl od roku 1949 až do své smrti v roce 1976, si myslel, že příroda by měla být podřízena lidským přáním a potřebám, nikoli naopak. Jeho osobní motto „Člověk musí zvítězit nad přírodou“ se stalo politickým heslem, všeobecně známým se stal i jeho citát z roku 1958, kdy prohlásil: „Přinuťte vysokou horu, aby sklonila hlavu, a řeku, aby ustoupila z cesty.“

  • Lidské inovace a zásahy po tisíciletí poháněly civilizační pokrok. Zejména v posledních sto letech však také mnohdy vedly k poškození lidského zdraví a úmrtím, devastaci přírody a ničení ekosystémů. Některým z nejhorších environmentálních katastrof se věnuje seriál článků a podcastů České televize Past pokroku. S odborníky zkoumáme příčiny fatálních selhání a také to, zda se z nich lidstvo dokázalo poučit.
  • První série se věnovala katastrofám ve světě, druhá série ukazuje, jak se snahy o pokrok, které se zvrhly, zapsaly do dějin České republiky.


Způsoby, jakými měli lidé „dobývat přírodu“, byly různorodé, ale všechny měly společný základní princip: důslednou neúctu a nerespektování zákonů, kterými se příroda řídí. „Maoismus konstruoval svět, který stavěl člověka proti přírodě, a vštěpoval tento pohled na svět lidem prostřednictvím represí, indoktrinace, utopických slibů a cenzury,“ napsala Judith Shapirová v knize Maova válka proti přírodě.

Tažení proti přírodě vyvrcholilo během Velkého skoku z roku 1958, který byl Maovou výzvou k bleskové industrializaci Číny. Snahou, která měla do té doby zaostalou zemi přeměnit v moderní konkurenceschopný stát. V tomto období vedla různá vládní opatření například k rozsáhlému odlesňování. Zemědělské experimenty, které popíraly vědeckou logiku, často přinášely negativní výsledky.

Jedním z nejextrémnějších opatření byla výše popsaná snaha zabránit ptákům žrát obilí. V rámci kampaně Čtyři škůdci čínská vláda lid vyzvala, aby stříleli vrabce, ničili jejich hnízda a bouchali do hrnců a pánví, dokud ptáci nezemřeli vyčerpáním. Podle ekologického aktivisty Dai Qinga „Mao o zvířatech nic nevěděl. Nechtěl o svém plánu diskutovat ani naslouchat odborníkům. Prostě se rozhodl, že čtyři škůdci zemřou.“

Vrabčí pogromy

„Námitkou proti vrabcům je, že stejně jako ostatní obyvatelé Číny mají hlad. Jsou obviňováni z toho, že zobou zásoby ve skladech a na rýžových polích, a to oficiálně odhadovaným tempem čtyři kilogramy obilí na vrabce za rok. A tak se v ulicích Pekingu rozmisťují divize vojáků, jejichž kroky tlumí tenisky s gumovou podrážkou. Studenti a úředníci v tunikách s vysokým límcem a školáci s hrnci a pánvemi, naběračkami a lžícemi tiše zaujímají stanoviště. Celková síla podle Rádia Peking čítala tři miliony lidí,“ popsal situaci v hlavním městě korespondent magazínu Time.

„V pět hodin ráno se ozvaly trubky, zařinčely činely, zapískaly píšťaly. Shromáždění studenti tloukli do kuchyňského náčiní a zpívajíce vzletnou revoluční hymnu postupovali vpřed. Povstaňte, povstaňte, ó miliony s jedním srdcem; statečně se postavte nepřátelské palbě, pochodujte vpřed. Mohutné vyhlazovací síly chytaly vyčerpané ptáky do sítí a rozptylovaly je nebo je chytaly dlouhými bambusovými tyčemi s gumovými konci,“ popisoval reportér.

Národním hrdinou se stal šestnáctiletý Jang Se-mun z Jün-nanu. Zabil sám dvacet tisíc vrabců, když se během dne plížil a vyhledával stromy, kde hnízdili. V noci pak po stromech lezl a holýma rukama rdousil celé rodiny vrabců. 

Vrabec nesmí přežít

Maovi vadil zejména vrabec polní, který se částečně živil obilím. Čínští vědci spočítali, že na každý milion zabitých vrabců by připadalo jídlo pro 60 tisíc lidí. Vyzbrojen těmito statistikami zahájil Mao Velkou vrabčí kampaň.  

Zemřely tehdy miliony, možná i stovky milionů vrabců. Kromě opeřenců mezi „čtyři škůdce“ patřily i mouchy, komáři a krysy, ale ti se mnohem hůř lovili, takže se lovci soustředili právě na vrabce. A byli úspěšní. Až moc.

Dopady likvidace vrabců totiž zanechaly úrodu, kterou nikdo nechránil před dalšími škůdci. Skutečnými vítězi se tak nakonec stali právě oni – když přišli o hlavního predátora, nic jim nebránilo žrát, množit se a zase žrát. A brzy se to projevilo.

Až když v roce 1960 začala ničit úrodu sarančata, vrabci dostali amnestii a na oficiálním vládním seznamu nepohodlných tvorů je nahradily štěnice. Vedení čínské akademie věd totiž vládu upozornilo, že vědci při pitvě vrabců zjistili, že tři čtvrtiny obsahu trávicí soustavy tvoří škodlivý hmyz a pouze jedna čtvrtina je lidská potrava. To i politickému vedení dostatečně jasně ukázalo, že vrabci jsou pro člověka prospěšní. Ze dne na den se z nepřítele stal spojenec – vymírající domácí populace byla dokonce doplněna dovozem vrabců z Ruska.

To už ale bylo pozdě, strhla se dokonalá bouře. Kombinace rozsáhlého odlesňování, nesprávného používání jedů a pesticidů a chybné zemědělské politiky v kombinaci se špatným počasím způsobila ničivý hladomor, při němž podle odhadů západních vědců zemřelo až 45 milionů lidí. 

Poučení se nedostavilo

Počátkem šedesátých let byl Velký skok zrušen. Navzdory milionům mrtvých ale pokračovalo nerespektování základních vědeckých principů. Během kulturní revoluce (1966–1976) vedly masové kampaně k jednotnému modelu zemědělství.

Heslo „Vezměte obilí jako klíčový článek“ se stalo evangeliem a nutilo zemědělce utlumovat pěstování místních vhodných plodin ve prospěch obilí. „Takový formalismus vytlačil místní postupy a moudrost, poškodil přírodu a způsobil čínskému lidu obrovské strádání,“ napsala Shapirová.

A co když to bylo jinak?

Podle ekologa Davida Storcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není dost dobře možné, aby vrabci byli schopní efektivně kontrolovat přemnožení sarančat. Podle něj není sporu o tom, že vrabci byli v Číně opravdu vybíjeni, v tomto směru existuje dostatek důkazů a informací.

„Je opravdu možné, že tam stovky milionů ptáků vybili. Ale obecně víme, že když nastane nějaká populační exploze, tak predátor, v tomto případě vrabec, nemá šanci ji zastavit. Jedinou šancí by bylo, že by se stíhal sám množit stejně rychle jako sarančata,“ vysvětluje vědec. Současně je známo, že k hladomoru opravdu došlo.

Když se tématem zabýval víc, zjistil, že chybí jakékoliv kvalitní informace z té doby. Čína byla uzavřená, takže z ní nejsou data například o početnosti zvířat. „Myslím, že ta pohádka je pěkná a poučení vlastně správné. Ale to, že k neúrodě došlo kvůli tomu, že se přemnožila sarančata, protože byli vybiti vrabci, to považuji za krajně nepravděpodobné,“ doplňuje ekolog.

Pokud podle něj byly nějaké podmínky pro populační explozi sarančat, pro vrabce nebylo možné to ovlivnit. Podmínek pro vznik hladomoru bylo výrazně víc, do značné míry byly podle Storcha podobné tomu, proč vznikl hladomor na Ukrajině ve třicátých letech dvacátého století.

„Velkou roli hrálo centrální plánování a důvěra, že poručíme větru, dešti. A když budeme zvyšovat úrodu, budeme víc sázet a zavlažovat, tak získáme libovolně znásobenou úrodu – a to bez ohledu na to, že se ta pole vyčerpají,“ zakončuje Storch.

Nahrávám video
Nahrávám video

Tento díl podcastu na Spotify
Tento díl podcastu na Apple Podcasts
Tento díl podcastu na Soundcloudu
Tento díl podcastu na Google Podcasts
Tento díl podcastu na YouTube Music
Tento díl podcastu na Deezeru
Tento díl podcastu na Youradio Talk

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 20 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.