Pařížská dohoda může omezit počet horkých dnů v průměru o 57 ročně, říká nová studie

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 stupně Celsia, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, přičemž se snaží omezit nárůst na 1,5 stupně. V současné době dosáhlo oteplení už víc než 1,3 stupně a také emise skleníkových plynů pořád rostou. Někteří politici proto zpochybňují účinnost celé dohody.

Nová studie zároveň ukazuje, že dohoda pomáhá posunout svět k bezpečnějšímu klimatu. Výzkum se podíval na dvě oblasti. První část se zaměřila na horké dny – deset procent nejvyšších teplot v zemích po celém světě. Pokud by došlo k oteplení o čtyři stupně, což je scénář, kdy by země proti klimatické změně nedělaly vůbec nic, zažil by na konci století svět v průměru 114 extrémně horkých dnů.

Pokud ale země splní své současné emisní plány a oteplení udrží na 2,6 stupně, pak by se to významně projevilo – v různých zemích různě. Keňa by mohla zaznamenat horkých dnů o 82 méně, Mexiko o 77, Brazílie o 69, Egypt o 36, Austrálie o 34, Indie o 30, USA o 30, Velká Británie o 29, Čína o 29 a Španělsko o 27, tvrdí studie. Průměrně by svět zažil o 57 horkých dní méně než v nejhorším scénáři.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře v roce 2024 vzrostla na rekordní úroveň, což povede k dlouhodobému zvýšení teploty na planetě. Zpráva WMO Greenhouse Gas Bulletin z 16. října 2025 uvádí, že za tento stav jsou zodpovědné pokračující emise CO2 z lidské činnosti a nárůst lesních požárů, stejně jako snížená absorpce CO2 „pohlcovači“, jako jsou suchozemské ekosystémy a oceány – což hrozí vytvořením začarovaného klimatického cyklu.

Míra růstu CO2 se od šedesátých let ztrojnásobila a zrychlila z průměrného ročního nárůstu 0,8 ppm na 2,4 ppm v desetiletí 2011–2020. V letech 2023 až 2024 vzrostla průměrná globální koncentrace CO2 o 3,5 ppm, což je největší nárůst od zahájení moderních měření v roce 1957.

Roku 2004 činila roční průměrná hladina CO2 naměřená sítí monitorovacích stanic Global Atmosphere Watch WMO 377,1 ppm. V roce 2024 to bylo 423,9 ppm.

Zdroj: WMO

Vlny veder jsou častější při průměrně teplejším klimatu. Šest nedávných vln veder, které zasáhly země po celém světě, by bylo při oteplení o čtyři stupně asi pětkrát až pětasedmdesátkrát pravděpodobnější než dnes. Při oteplení o 2,6 stupně „jen“ třikrát až pětatřicetkrát pravděpodobnější.

Udržení oteplení výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia je podle autorů zásadní, protože s každým zlomkem stupně se vedro stává nebezpečnějším. Od roku 2015 vedlo zvýšení o pouhé 0,3 stupně celosvětově k jedenácti horkým dnům navíc a ke zvýšení pravděpodobnosti výskytu vln veder, a to až desetinásobně v Amazonii, devítinásobně v Mali a Burkina Faso a dvojnásobně v Indii a Pákistánu.

Počet horkých dnů v různých částech světa podle dvou různých scénářů – na horní mapce při 2,6 stupně Celsia, na dolní mapce při čtyřech stupních Celsia
Zdroj: WWA

Prospěch i pro Česko

„Odhad 57 horkých dnů ročně vychází z globálního průměru, který však zakrývá výrazné regionální rozdíly. Česko se otepluje přibližně o čtyřicet procent rychleji než svět jako celek, a proto lze očekávat, že dopady i potenciální přínosy Pařížské dohody se zde projeví výrazně citelněji,“ říká expertka na globální správu klimatu a výzkumnice z Univerzity Palackého v Olomouci Nikola Adamovská.

„Zlehčování nebo popírání významu Pařížské dohody znamená odmítání vědecky podložených důkazů. Studie ukazuje, že dodržování jejích cílů je především investicí do zdraví, bezpečnosti a kvality života. Každá desetina stupně navíc zvyšuje pravděpodobnost extrémních projevů počasí a posouvá hranici toho, co je ještě zvládnutelné,“ doplňuje expertka.

„Deset let po přijetí Pařížské dohody studie připomíná, že i když rámec z roku 2015 nasměroval svět k bezpečnějšímu klimatu, jeho sliby zatím naplněny nejsou. I při částečném úspěchu, tedy při omezení oteplení na 2,6 stupně a zhruba o 57 horkých dnů ročně méně, by planeta čelila mnohem nebezpečnějšímu klimatu, než jaké dohoda slibovala odvrátit. Výročí je tak spíše příležitostí k důrazné sebereflexi,“ dodává Adamovská.

Stejný pohled má i hlavní autorka zprávy, Friederike Ottová z Centra pro environmentální politiku Imperial College v Londýně: „Pařížská dohoda je silný, právně závazný rámec, který nám může pomoci vyhnout se nejzávažnějším dopadům změny klimatu. Země však musí udělat více, aby se odklonily od ropy, zemního plynu a uhlí. Máme všechny potřebné znalosti a technologie k přechodu od fosilních paliv, ale k rychlejšímu pokroku jsou zapotřebí silnější a spravedlivější politiky. Politici musí brát důvod Pařížské dohody mnohem vážněji. Jde o ochranu našich lidských práv. Každá desetina stupně oteplení bude pro miliony lidí znamenat rozdíl mezi bezpečím a utrpením.“

Svět už z Pařížské dohody profituje

Vědci tvrdí, že kampaně a iniciativy, které na základě Pařížské dohody vznikly, pomohly v asi polovině všech signatářských zemí zavést systémy varování a nejméně 47 zemí má funkční akční plány. Dalším jasným závěrem studie je, že nejúčinnějším způsobem, jak chránit lidi a minimalizovat úmrtí související s vedrem, je rychlý odklon od ropy, plynu a uhlí.

„Pařížská dohoda pomáhá mnoha regionům světa vyhnout se nejhorším možným důsledkům klimatických změn. Ale nenechte se mýlit – stále směřujeme k nebezpečně horké budoucnosti. Dopady nedávných vln veder ukazují, že mnoho zemí není dobře připraveno na oteplení o 1,3 stupně Celsia, natož na oteplení o 2,6 stupně Celsia, které se předpokládá, pokud – a to je velké pokud – země splní své současné závazky ke snížení emisí,“ řekla viceprezidentka pro vědu z neziskové organizace Climate Central Kristina Dahlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 8 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 10 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 12 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.