Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

„Je to fantastické, protože les je odolný. Tyto druhy mu dávají novou šanci,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Fernando Elias z muzea Emília Goeldiho ve státě Pará. Výzkum zveřejnil minulý měsíc odborný časopis Global Change Biology.

Takzvané pionýrské druhy dokážou růst i v půdě ochuzené po zemědělském využívání, snášejí silné sluneční záření a rychle se rozrůstají. Jejich husté koruny vytvářejí stín, který může teplotu pod nimi snížit až o šest stupňů Celsia. Zároveň produkují velké množství listů, které po opadání obohacují půdu o organickou hmotu a připravují ji na návrat náročnějších druhů typických pro původní prales.

Vědci při výzkumu analyzovali více než pětadvacet tisíc stromů a palem v několika oblastech východní Amazonie. Zkoumali lesy, které se obnovovaly od jednoho roku až po šest desetiletí. Mezi nejvýznamnější druhy patřily například Cecropia palmata s velkými listy připomínajícími dlaň nebo Inga alba, jejíž dlouhé lusky obsahují sladkou bílou dužinu. Významnou roli sehrály také palmy, z jejichž ořechů místní obyvatelé získávají olej.

Les reguluje klima

Podle Eliase by přesnější znalost druhů, které jsou při obnově lesa nejdůležitější, mohla pomoci výrazně urychlit rekultivaci odlesněných území. „Pokud víme, které druhy dominují v zásobách uhlíku a ovlivňují fungování těchto ekosystémů, můžeme na ně při obnově cílit,“ uvedl.

Obnova amazonských lesů má přitom význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro klima. Stromy v Amazonii ukládají obrovské množství uhlíku a pomáhají regulovat globální oteplování. „Když odstraníte les, neodstraňujete jen biodiverzitu. Odstraňujete také schopnost lesa regulovat klima,“ upozornil Elias.

Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) byla v Brazílii za posledních čtyřicet let odlesněna plocha přibližně o velikosti Španělska.

V posledních letech se tempo odlesňování v Brazílii snížilo. Za vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy loni kleslo na nejnižší úroveň za deset let. Brazilská vláda chce ztrátu lesů do roku 2030 zcela zastavit a v rámci svých závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody se zavázala obnovit dvanáct milionů hektarů půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 1 hhodinou

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 23 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.