Extrémní počasí

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.

Evropu v posledních dnech zasáhla extrémní vlna veder. Vysoké teploty a nevídaná sucha způsobují i rozsáhlé zásahy do krajiny. Velké řeky na kontinentu, jako je Pád, Dunaj či Labe, vysychají, a ovlivňují tak nejen životní prostředí, ale také lodní dopravu, zemědělství či energetiku.

Ukazuje se, že mezinárodní terorismus se stává cenově dostupným, laciným, uvedl v Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Reagoval tak mezi jiným na incident na letišti v Lipsku/Halle, kde se našel dron opatřený výbušninou, zatímco jiný objekt, možná též dron, se srazil s nákladním letadlem. „Rusko opakovaně páchá subverzní činnost na území evropských států,“ řekl moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi se zdůrazněním, že za Moskvou a jejími tajnými službami jde „absolutní většina těchto incidentů“. Evropa se přitom podle Bartoška pořád tvářila, že se nic neděje. Připustil, že situaci – například možnost sestřelovat drony – zanedbala též minulá vláda. Proto podporuje návrh současného kabinetu, aby proti podezřelým dronům mohli zasahovat i pracovníci areálů s kritickou infrastrukturou. V pořadu se dále mluvilo o extrémních vedrech, nedostatku vody či nízkých zásobách plynu.

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.

Česko čeká v nadcházejících dnech další vlna extrémních veder. Už ve čtvrtek teploty překročí 35 stupňů Celsia, v pátek by na některých místech mohli lidé naměřit i 40 stupňů. O víkendu se trochu ochladí, citelněji v Čechách, začátkem příštího týdne ale teploty podle nynějších modelů znovu překročí 35 stupňů. Také noci budou tropické, kdy teploty neklesnou pod dvacet stupňů, uvedl Český hydrometeorologické ústav (ČHMÚ).

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Požáry ve Francii vyhnaly z domovů přes čtvrt milionu lidí, spálily obrovské množství lesů, polí i pastvin. A na začátku týdne získaly takovou intenzitu, že začaly ovlivňovat i počasí. Britská stanice BBC informovala, že v nich vznikaly blesky.

Francouzské úřady v noci na sobotu nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170 tisíc lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141 tisíc lidí, část z nich se od sobotního večera může vrátit zpět. Francouzský premiér Sébastien Lecornu v sobotu večer na síti X uvedl, že ve Francii je nadále asi třicet aktivních lesních požárů a spáleno už bylo téměř sto tisíc hektarů půdy. Sousední Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, jeden muž při požáru zahynul.

Teploty na některých místech kolem Středozemního moře se v nedávné době přehouply přes 45 stupňů Celsia, výjimečně se přiblížily i k padesátce. Rekordní byla i teplota mořské vody. Vedra mají závažné dopady na zdraví lidí, energetiku či ekosystémy.

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.

Německo v červnu kvůli vysokým teplotám zaznamenalo až 99 utonutí, což je dle oficiálních údajů nejvyšší počet od roku 2003. Tehdy za vlny veder zemřelo 107 lidí. Informovala o tom v neděli agentura AFP. Většinu obětí nyní tvoří mladí lidé, převážně muži, přičemž 40 z nich bylo mladších třiceti let. Nárůst utopených zaznamenala i Francie, sdělil tamní ministr vnitra Laurent Nuñez.

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.