Extrémní počasí

Úřady v Bangkoku vyhlásily kvůli rozsáhlým záplavám stav ohrožení v celé thajské metropoli. Silné deště trvající téměř 48 hodin zaplnily městské kanály a voda zaplavila silnice, domy i obchody. V některých čtvrtích sahala lidem až po stehna, napsala agentura AFP.

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.

Severovýchod Španělska zasáhly v noci na čtvrtek přívalové deště a bleskové povodně, které si vyžádaly minimálně jednu oběť a způsobily rozsáhlé škody v celém regionu. Záplavy narušily dopravu v Katalánsku a Valencii – voda zaplavila jak silnice, tak i letiště nebo metro. Doteď se Španělsko potýká s extrémním suchem, které následky bouře jen zhoršilo. Vědci tvrdí, že klimatické změny způsobené člověkem zesilují středomořské bouře, které obvykle postihují východní Španělsko na podzim.

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.

Evropu v posledních dnech zasáhla extrémní vlna veder. Vysoké teploty a nevídaná sucha způsobují i rozsáhlé zásahy do krajiny. Velké řeky na kontinentu, jako je Pád, Dunaj či Labe, vysychají, a ovlivňují tak nejen životní prostředí, ale také lodní dopravu, zemědělství či energetiku.

Ukazuje se, že mezinárodní terorismus se stává cenově dostupným, laciným, uvedl v Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Reagoval tak mezi jiným na incident na letišti v Lipsku/Halle, kde se našel dron opatřený výbušninou, zatímco jiný objekt, možná též dron, se srazil s nákladním letadlem. „Rusko opakovaně páchá subverzní činnost na území evropských států,“ řekl moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi se zdůrazněním, že za Moskvou a jejími tajnými službami jde „absolutní většina těchto incidentů“. Evropa se přitom podle Bartoška pořád tvářila, že se nic neděje. Připustil, že situaci – například možnost sestřelovat drony – zanedbala též minulá vláda. Proto podporuje návrh současného kabinetu, aby proti podezřelým dronům mohli zasahovat i pracovníci areálů s kritickou infrastrukturou. V pořadu se dále mluvilo o extrémních vedrech, nedostatku vody či nízkých zásobách plynu.

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.

Česko čeká v nadcházejících dnech další vlna extrémních veder. Už ve čtvrtek teploty překročí 35 stupňů Celsia, v pátek by na některých místech mohli lidé naměřit i 40 stupňů. O víkendu se trochu ochladí, citelněji v Čechách, začátkem příštího týdne ale teploty podle nynějších modelů znovu překročí 35 stupňů. Také noci budou tropické, kdy teploty neklesnou pod dvacet stupňů, uvedl Český hydrometeorologické ústav (ČHMÚ).

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Požáry ve Francii vyhnaly z domovů přes čtvrt milionu lidí, spálily obrovské množství lesů, polí i pastvin. A na začátku týdne získaly takovou intenzitu, že začaly ovlivňovat i počasí. Britská stanice BBC informovala, že v nich vznikaly blesky.

Francouzské úřady v noci na sobotu nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170 tisíc lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141 tisíc lidí, část z nich se od sobotního večera může vrátit zpět. Francouzský premiér Sébastien Lecornu v sobotu večer na síti X uvedl, že ve Francii je nadále asi třicet aktivních lesních požárů a spáleno už bylo téměř sto tisíc hektarů půdy. Sousední Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, jeden muž při požáru zahynul.

Teploty na některých místech kolem Středozemního moře se v nedávné době přehouply přes 45 stupňů Celsia, výjimečně se přiblížily i k padesátce. Rekordní byla i teplota mořské vody. Vedra mají závažné dopady na zdraví lidí, energetiku či ekosystémy.