Olomoučtí přírodovědci našli na Borneu dva neznámé druhy hvězdnatek

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil.

„V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia coronata
Zdroj: UPOL

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její snímky zveřejnili na internetu.

„Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rostlina s korunou

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek.

„Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby takzvané mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...