Oheň a led. Zamrzlou Sibiř zasáhly už v květnu zombie požáry

Nahrávám video

Na západě Ruska a v části Sibiře panují už teď třicetistupňová horka. Vedra pak zesílila lesní požáry a jednotlivých ohnisek jsou už desítky. Jen v Ťumenské oblasti shořelo na 60 tisíc hektarů. Podle expertů právě na Sibiř dopadají klimatické změny zvlášť silně.

V ruské Samaře začalo v polovině května předčasné horké léto. Momentálně tam panují teploty kolem 32 stupňů, což je o deset víc než běžně v květnu. Kromě úpalů a úžehů hrozí něco mnohem horšího: lesní požáry. Mizí kvůli nim stovky hektarů lesa.

„Pokud se oheň začne šířit v korunách stromů, bude velmi těžké ho zastavit. Postihne rozsáhlou plochu poblíž zabydlených oblastí,“ varoval Dmitrij Agejev z ministerstva pro mimořádné události.

První lesní požáry letos přišly mimořádně brzo – a hasiči i záchranáři už museli zasahovat. „Zapojili jsme speciální vlak s cisternou, stejně jako mobilní vzdušný tým. Díky seskupení týmů a zdrojů se oheň nerozšířil dál,“ popsal situaci v Uljanovské oblasti Andrej Šmelkov z ministerstva pro mimořádné události.

Plameny, které nikdy nevyhasnou

Situace na Sibiři se horší poslední tři roky. Na některých místech plameny od loňska ani nevyhasly. V rašelině totiž doutnají i přes zimu, klidně i v pětadvacetistupňových mrazech. Vyšší teploty i sucho je teď zase probudily k životu – pro tuto jejich schopnost přežít svou „smrt“ se jim říká zombie požáry. Právě v oblasti ruské Sibiře jsou nejrozšířenější.

Nová studie v odborném časopise Nature, která vyšla tento týden, varuje, že s klimatickými změnami budou tyto typy požárů stále častější: podporuje je právě vysoká teplota v létě, která dostatečně prohřeje zemi. 

Za požáry si ale místní mnohdy mohou sami, typicky neopatrným spalováním trávy, které se chtějí po zimě zbavit. Tato praxe je přitom dlouhodobě kritizovaná ekology i státními úředníky. „Naštěstí nemáme žádné oběti. Všem se daří dobře. Samozřejmě jsou šokovaní. Jedna žena se nervově zhroutila a naši lékaři jí poskytli pomoc,“ říká Alexej Ruškich, guvernér Uljanovské oblasti.

Požáry už se objevují i na těžko představitelných místech. Například Ojmjakon platí za jedno z nejchladnějších míst na zemi, přitom v jeho okolí hoří lesy i země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...