Očkování zachránilo za půlstoletí 154 milionů životů, hlavně kojenců

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Vědci prostudovali úspěšnost takzvaného Rozšířeného imunizačního programu (EPI), který Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v roce 1974. Jeho cílem bylo očkovat všechny děti na světě proti těm nejnebezpečnějším chorobám – zpočátku jich bylo sedm, postupně se seznam rozšířil na současných čtrnáct.

Výsledky studie ukázaly, že očkování zachránilo od té doby nejméně 154 milionů životů. Vůbec nejvíc z vakcinace profitovaly děti.

Očkování snížilo úmrtnost kojenců

Program EPI přitom reálně začal fungovat až roku 1984, prvních deset let se totiž „jen“ vyvíjely a testovaly vakcíny tak, aby byly co nejúčinnější, nejlevnější a měly co nejméně vedlejších účinků. A také tak, aby se daly co nejsnáze aplikovat i v chudších zemích světa.

Současně WHO vyvíjela i vakcinační programy, tedy strategie, jak očkovací látky co nejúčinněji k lidem dostat. Počátkem 90. let 20. století dosáhla celosvětová proočkovanost dětí osmdesáti procent.

Ve studii vědci vytvořili modely, které sledovaly scénáře, kdy se očkovalo, a srovnávali je s dalšími scénáři, kdy by se nevakcinovalo. Celkem těchto modelů vědci vytvořili dvaadvacet, vycházeli z vývoje posledních padesáti let. Když všechny výsledky sdružili do jedné metodiky, vyšlo jim, že zachráněných životů bylo přibližně 154 milionů.

Co se týká dětí, tak u nich byl přínos extrémní, zejména u těch nejmenších. 101 milionů zachráněných životů totiž bylo ve věku do jednoho roku dítěte. Vědci také zjistili, že očkovací programy měly zásadní vliv na míru kojenecké úmrtnosti – za poslední půlstoletí se celosvětově snížila o čtyřicet procent. Výzkumníci také zjistili, že největší vliv měla vakcína proti spalničkám, která se podílela na šedesáti procentech zachráněných životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...