Očkování zachránilo za půlstoletí 154 milionů životů, hlavně kojenců

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Vědci prostudovali úspěšnost takzvaného Rozšířeného imunizačního programu (EPI), který Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v roce 1974. Jeho cílem bylo očkovat všechny děti na světě proti těm nejnebezpečnějším chorobám – zpočátku jich bylo sedm, postupně se seznam rozšířil na současných čtrnáct.

Výsledky studie ukázaly, že očkování zachránilo od té doby nejméně 154 milionů životů. Vůbec nejvíc z vakcinace profitovaly děti.

Očkování snížilo úmrtnost kojenců

Program EPI přitom reálně začal fungovat až roku 1984, prvních deset let se totiž „jen“ vyvíjely a testovaly vakcíny tak, aby byly co nejúčinnější, nejlevnější a měly co nejméně vedlejších účinků. A také tak, aby se daly co nejsnáze aplikovat i v chudších zemích světa.

Současně WHO vyvíjela i vakcinační programy, tedy strategie, jak očkovací látky co nejúčinněji k lidem dostat. Počátkem 90. let 20. století dosáhla celosvětová proočkovanost dětí osmdesáti procent.

Ve studii vědci vytvořili modely, které sledovaly scénáře, kdy se očkovalo, a srovnávali je s dalšími scénáři, kdy by se nevakcinovalo. Celkem těchto modelů vědci vytvořili dvaadvacet, vycházeli z vývoje posledních padesáti let. Když všechny výsledky sdružili do jedné metodiky, vyšlo jim, že zachráněných životů bylo přibližně 154 milionů.

Co se týká dětí, tak u nich byl přínos extrémní, zejména u těch nejmenších. 101 milionů zachráněných životů totiž bylo ve věku do jednoho roku dítěte. Vědci také zjistili, že očkovací programy měly zásadní vliv na míru kojenecké úmrtnosti – za poslední půlstoletí se celosvětově snížila o čtyřicet procent. Výzkumníci také zjistili, že největší vliv měla vakcína proti spalničkám, která se podílela na šedesáti procentech zachráněných životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 8 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 10 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 12 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 13 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.